společenské vědy

Oproti prvnímu a druhému svazku publicistiky, jejichž stati tematizovaly takřka výhradně literaturu a kulturu Sovětského svazu, se autorův zájem rozšířil na písemnictví domácí a na překlady z dalších literatur.

Weilovy novinové reportáže a články od července 1933 do konce roku 1937, kdy vychází autorův román Moskva-hranice a Weilova roztržka s komunistickou stranou, k níž došlo během jeho pobytu v SSSR v roce 1934, je dokonána.

První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.

Předkládaný výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu.

Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.

Zásadní dílo literární vědy 20.století.

Texty věnované sémantickému rozboru komunistického jazyka.

Sbírka irských triád z 9. století dokumentuje prolínání křesťanského a pohanského světonázoru v raně středověkém myšlenkovém světě.

Texty věnované sémantickému rozboru komunistického jazyka.

Soubor kratších textů. Uspořádal a komentoval Michael Špirit.

Profesor lingvistiky G. Lakoff v této publikaci shrnuje poznatky mnoha vědních oborů, které se setkávají pod hlavičkou kognitivní vědy a poskytuje jednotný konceptuální rámec pro nové základy studia lidské mysli a tím i nové základy kognitivní vědy.

Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími.

Druhý svazek Díla BF je souborem autorových studií, recenzí a polemik z let 1933-1944.

Autor zkoumá proměny, jakými prošlo myšlení o literatuře - v rámci estetiky, literární teorie a kritické praxe - a v neposlední řadě, jak se tato změna odráží v beletrii samé.

Autor v této práci studuje nadčasově pojatý manýrismus v dílech od antického starověku do 20. století.

Jeden ze stěžejních textů strukturalismu.

Od sedmdesátých let minulého století vznikal pod vedením Mileny Hübschmannové dosud nejrozsáhlejší a nejsouvislejší soubor vzpomínek Romů na období druhé světové války.