Výpravná kniha představuje dějiny přírodních a exaktních věd v českých zemích skrze konkrétní krajiny, památky a vědecká místa. Dvanáct tematických kapitol s bohatými ilustracemi a mapami zve k objevování české krajiny jako živého archivu poznání.
Genetika jako svébytná věda, ustavená na samém počátku 20. století, zaměřila svoji pozornost na popis křížení a předvídání jeho výsledků. Tomuto účelu sloužila i nově zavedená terminologie, jejíž součástí se stal pojem gen.
Kniha se snaží představit problematiku pohlavnosti, sexuality a reprodukce z perspektivy několika různých oborů, jako je teoretická biologie, etologie, historie a filosofie.
Kniha o ptácích Hradce Králové je prvním souborným zpracováním informací o ptactvu města. Kniha je určena mnoha různým čtenářům: milovníkům přírody, kteří se zajímají o život ptáků, ornitologům, pro které je dokumentem o rozšíření jednotlivých druhů.
Kniha chce zvedavému čitateľovi ukázať, ako atmosféra pomáha udržiavať stabilné, životu na Zemi vyhovujúce podmienky, ako ovplyvňuje teplotu na povrchu Zeme, aj oboznámiť ho s procesmi, ktoré ovplyvňujú jej zloženie.
Ačkoliv se myrmekologie – nauka o mravencích – ustavila až v 19. století, objevují se mravenci v textech významných přírodovědců a filosofů už od antiky.
Vývoj života na Zemi nebyl pouhým sledem předurčených dějů a událostí. Život se v rozporu s některými názory nevyvíjel přímočaře a nesměřoval ke stále větší složitosti a dokonalosti.
Mýtofil a hedonista: tímto směrem se evoluce člověka vydala poté, co se do velké míry osvobodil od diktátu darwinovské evoluce. A neustále se zrychluje, což nutně povede k úniku do virtuální reality, protože jen tam se člověk bude cítit blaženě ...
Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení.
Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon.
Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii.
Kniha je první komplexní publikací v češtině o nositeli Nobelovy ceny Nielsi Bohrovi, osobnosti, která ve 20. století vedle Alberta Einsteina snad nejvíce proměnila tvářnost nejenom fyziky, ale i dalších přírodních věd a lidského myšlení vůbec.
Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.
Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.
Testament jednoho ze zakladatelů molekulární biologie a nositele Nobelovy ceny. Autor v knize rozvíjí své názory na uspořádání a fungování světa vůbec a života v něm zvlášť, a také na roli člověka.
