Babka, Petr

Kniha přináší zásadní pohled na vztah mezi dětstvím, potlačenými emocemi a tělesným i psychickým zdravím. Autorka ukazuje, že utrpení zraňující výchovy nezmizí, ale zůstává uloženo v těle a ovlivňuje náš život v podobě nemocí, úzkostí, závislostí či destruktivních vzorců chování i prožívání v dospělosti. Kriticky se vymezuje vůči společenským i náboženským normám, zejména vůči požadavku bezpodmínečné úcty k rodičům, který brání lidem přiznat si vlastní bolest a pravdu o dětství.

Obtížné sourozenecké vztahy nás provázejí odnepaměti a jsou dodnes velmi běžné. I ti, kdo jimi nejsou osobně postiženi, znají přátele nebo známé, kteří zůstávají po celý život zapleteni do sourozeneckých konfliktů. Složité sourozenecké vztahy obvykle pramení z nevyřešených dětských traumat, což je jeden z důvodů, proč je intenzita těchto emocí často tak velká.

Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje.

Jaké jsou kořeny závislosti? Známý autor Heinz-Peter Röhr je vztahuje k touze po blízkosti, lásce, uznání. Léčba závislosti podle něj vyžaduje upřímné uznání vlastní nemoci, které lze zpracovat jen skrze truchlení.

Příčina duševních problémů tkví často v našich traumatických zkušenostech. Zvládání traumat běžně probíhá na základě štěpení psychických struktur.

Osmý svazek souborného Jungova díla zahrnuje převážně práce, které poskytují představu o zásadních poznatcích a podstatných pracovních hypotézách C. G. Junga.

Všichni chceme žít zdravý život. Ale pouhé „nebýt nemocný“ zdaleka není totéž jako být skutečně zdravý. Stav opravdového uzdravení pociťujeme pouze tehdy, když se nám daří dobře fyzicky, psychicky i sociálně.

Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980.

Kniha Já a obranné mechanismy patří ke klasickým, základním psychoanalytickým textům.

Při četbě Freudových případových studií se ukazuje nejen to, že Freud byl schopen mistrovsky analyzovat lidské nitro a promluvit o vytěsněných stránkách lidské duše, ale i to, že jeho výpovědi mají vysokou literární úroveň.

V této praktické knize Heinz-Peter Röhr ukazuje, že inteligentní zvládání pocitů je pro naše štěstí v životě důležitější než vysoké IQ. Vysvětluje, co je ztráta kontroly, jak k ní dochází a jaké strategie proti ní existují.

Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo, jímž se etabloval jako samostatný psychologický myslitel.

Se sourozenci si člověk spojuje představu hlubokého spojenectví i rivality.

Autor si klade otázku, co nám brání vést spojený život. Na pozadí grimmovské pohádky Ďábel se třemi zlatými vlasy se zamýšlí nad podstatnými prvky pravé životní spokojenosti.

Tato kniha se zabývá tím, jak lze úvodních deset minut terapie zvládnout s větším uvědoměním i jak se dá obecně rozšířit terapeutický rejstřík.

Kniha představuje unikátní výbor obrazů z archivu Institutu C. G. Junga v Curychu, který obsahuje více než 4 500 originálních maleb a kreseb vytvořených pacienty buď samotného C. G. Junga, nebo jeho spolupracovníků v letech 1917 až asi 1955.

Metoda voice dialogue manželů Stoneových vznikla před více než 40 lety. Autoři knihy Dialog s nevědomím představují moderní pojetí této metody a vracejí se přitom k myšlenkovému dědictví C. G. Junga.

Podle výzkumů se narcismus vyskytuje především mezi muži. Některé studie rovněž ukázaly, že od osmdesátých let dochází k jakési epidemii narcismu, kterou lze odvodit ze změn ve výchovném stylu rodičů.

Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách.