moderní dějiny

Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století.

Tři “mikrohistorické” studie zaměřené na podoby každodennosti života dělnictva v Československu v 50. a 60. letech.

Kniha je věnována operačnímu plánu pojednávajícímu o způsobu nasazení bývalé ČSLA v počátečním období války, který pochází z října 1964.

Dosud málo probádané historické téma z pera renomovaného historika profesora Pavla Marka. Publikace v základních rysech charakterizuje postavení živnostenských vrstev v období po druhé světové válce.

Kniha je působivou mozaikou osudu Berlíňanů včetně těch, kdo obětovali život, aby zachránili autentické Německo. Vzpomínky lidí, kteří se zachránili, nás přivádějí do bludišť protileteckých krytů, sklepů a „flakových věží“.

Harry A. Kissinger ve svém zatím posledním díle s podtitulem Anatomie dvou hlavních krizí zahraniční politiky originálně zpracoval dvě klíčové události - válku na Středním východě v říjnu 1973 a závěrečnou fázi vietnamské války.

Autor v knize zkoumá Stalinovu cestu k totální moci i prostředky - a prostředníky, díky nimž si ji dokázal udržet.

Sborník studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení?. Autoři se pokoušejí interpretovat v ní obsažený materiál - desítky životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři.

Biografie významného a kontroverzního politika 1. ČSR, jehož mnohovrstevnatá osobnost prodělala složitý vývoj od uznávaného tribuna lidu až po činitele blízkého fašismu.

Přehledná a faktograficky velmi bohatá studie opřená o solidní bázi pramenů i sekundárních zdrojů představuje cenný vklad do studia mezinárodních vztahů na prahu světa po studené válce.

Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.

Kniha je prvním pokusem o životopis filosofa, historika a novináře Záviše Kalandry (1902-1950), komunistickým režimem umlčené osobnosti, která svým tragickým osudem ztělesnila úsilí a zápasy, úspěchy a prohry české kulturní avantgardy.

Autor populárního Stalinova životopisu (Neznámý Stalin, Academia 2003) předkládá samostatnou analýzu Stalinova vztahu k Židům. Jeho kniha se stala jedním z nejprodávanějších titulů v Rusku a dočkala se mnoha vydání.

Anglický filozof a politolog John Gray ve svých esejích pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok.

Kniha o poúnorové kulturní politice opavského historika Jiřího Knapíka volně navazuje na jeho předchozí syntézu pro období 1948–1950 Únor a kultura. V publikaci V zajetí moci líčí proměny ovládání české kultury komunistickým režimem až do roku 1956.

Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.

Eejisticko-anekdotická práce přibližuje kulturní dějiny Evropy do 1. světové války. Toto dílo je kompendium moudrosti a vhledu, historické moudrosti a básnické inspirace, stylistické bravury, odborné přesnosti a naprosté svobody fantazie.

Autor ukazuje na případě Čech mechanismus vytváření nepřátelství, vznik nacionalismu. Líčí nejen válečné běsnění nacistů a následné vyhnání tří milionů Němců, nýbrž i popisuje, jak se Češi a čeští Němci od roku 1848 od sebe postupně vzdalovali.

Kniha líčí vznik a fungování české samosprávy v letech „zlatého věku“ (1862–1913), a to ve třech rovinách: na úrovni obce, okresu a země.

Kniha podává analýzy hlavních bitev, které proběhly na území Itálie po vylodění spojenců v roce 1943. Popisuje také charakteristiky zúčastněných vojáků a soupeření mezi spojeneckými veliteli na tomto bojišti.