Hudební skladatel Viktor Ullmann (1898–1944) bývá počítán mezi tzv. „terezínské skladatele“, neboť zde, v „ghettu“ Terezín a poté v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim, se tragicky uzavřel jeho životní osud.
Kniha se zabývá psychologickými předpoklady růstu umělce interpreta (instrumentalisty, herce, pěvce). Zkoumá jaký vliv má zaměření psychiky mladého hudebníka na vývoj a kvalitu jeho techniky.
Zdeňka Šestáka, narozeného v Citolibech roku 1925, zná hudební svět zejména jako objevitele tzv. citolibské skladatelské školy. Šesták je však také autorem četných komorních, sborových, koncertantních a symfonických děl.
Druhé, rozšířené a přepracované vydání oblíbené studijní pomůcky. Její hlavní část tvoří texty písní a árií z pěveckých učebních pomůcek (Vaccai, Parisottiho arie antiche, Marchesiho vokalízy, Koželuhovy arietty).
Žánrově se jedná o publikaci didaktickou, výklad je cíleně podpíraný argumentací a ilustrativními příklady a buduje pro svého čtenáře opravdové základy ke všemu hudebnímu umění.
Autoři knihy vnitřní zákonitosti hudební struktury označují termínem scelovací prostředky a na velkém množství skladeb, kompozičních přístupů či teoretických uchopení se snaží prozkoumávat jejich rozličné polohy.
První část knihy tvoří práce Jakuba Rataje Převod pohybu lidského těla na zvuk pomocí senzorů. Ve druhé kapitole se Jakub Rataj věnuje konkrétním východiskům a postupu při práci na inscenaci Umění manipulace.
Monografie Viktor Kalabis představuje obsáhlý a komplexní pohled na život a dílo jednoho z nejvýznamnějších českých komponistů 2. poloviny 20. století.
Páté číslo časopisu pro studium hudby a tance Živá hudba navazuje svým obsahem, formálním i výtvarným pojetím na dosavadní čtyři čísla obnoveného časopisu.
Kniha obsahuje moderní český překlad Rejchova raného spisu O novém systému fugy, jenž je teoretickým zdůvodněním autorova zásadního kontrapunktického cyklu 36 fug pro klavír.