životní prostředí a ekologie

Růst je nevysloveným a přitom jednoznačným cílem našeho individuálního i společného snažení. Řídí životy mikroorganismů i galaxií, formuje schopnosti našeho mimořádně rozvinutého mozku i bohatství ekonomik.

Kniha navazuje na první díl, který podává přehled o druhové diverzitě. V tomto dílu autor vysvětluje příčiny druhového bohatství rostlin a živočichů.

Tato práce se komplexně zabývá problematikou ochranných lesních pásů. Jako modelové území byl vybrán katastr obce Petrov v Jihomoravském kraji.

Ledovcový kar Velká kotlina v Hrubém Jeseníku je řazen mezi druhově nejbohatší botanické lokality ČR. Na pestrost flóry a vegetace je vázáno také druhové bohatství fauny, především bezobratlých.

Tato kniha je o fenoménu globální změna a jeho významu pro člověka z pohledu jak klimatického, tak i z pohledu společenského.

Klima se v lesnictví odjakživa považuje za nezávislý stanovištní faktor. Změna klimatu ale představuje podstatnou změnu podmínek pro vývoj, fungování a růst lesa jako nenahraditelné součásti naší krajiny.

Skupina urbanistů, sociálních vědců, filozofů, archeologů, ekologů a umělců se pokusila společně nahlédnout na naše postsocialistická, postindustriální a globalizovaná města naruby.

S klesající kvalitou zdrojů pitné vody je její úprava stále obtížnější a vyžaduje hluboké znalosti problematiky. Předkládaná publikace přináší podrobné shrnutí tématu koagulace při úpravě vody.

Soutok Vltavy a Berounky na jižním okraji Prahy představuje dávnou křižovatku cest i výrazné ohnisko české mentální topografie. Kniha je pokusem o souhrnný pohled na tuto dosud spíše opomíjenou oblast.

Monografie se zabývá skleníkovými plyny, které vznikají v půdách i jinde v suchozemských ekosystémech a odsud emitují do atmosféry. Popisuje vlastnosti hlavních skleníkových plynů a jejich roli v atmosféře Země včetně principu tzv.skleníkového efektu

Kniha přináší informace nejen o tom, co se děje s klimatem, ale hlavně o tom, jak je svět propojen, například jak si les vytváří své vlastní počasí nebo jaký vliv může mít tání Arktidy na indický monzun.

Současné změny klimatu si žádají změny v přístupu k naší krajině. Té krajině, ve které žijeme a která nám poskytuje obživu.

Pocta jihočeské krajině, přírodě a lidem, kteří ji od pravěku citlivě přetvářeli. V delších i drobných esejích vypráví Václav Cílek zejména o Hluboké nad Vltavou a blízkém hradišti Baba v hlubocké oboře.

Geolog Radek Mikuláš a botanik Jan Šturma si vybrali, popsali a fotografovali několik desítek míst v Praze a v jejím okolí, nad kterými se zájemcům o přírodu tají dech, ať už zděšením a hrůzou, nebo obdivem.

V českých zemích má rybníkářství tradici, která sahá až do 12. století. Největší rybniční soustavy jsou v jižních Čechách, ale rybníky byly zakládány téměř po celém území.

Nadšený pozorovatel a ochránce přírody, vystudovaný ekolog J. Čeřovský se v průběhu druhé poloviny 20. století významně podílel na činnostech a rozvoji československé, české i světové ochrany přírody.

Po dobu pěti let zpracovával široký tým přírodovědců inventarizační výzkum flóry a fauny v téměř stovce vybraných lokalit rozptýlených na větší části celé České republiky. Šlo o lomy v různých horninách, výsypky, pískovny, odvaly a odkaliště.

Přibližuje klíčové poznatky krajinářských škol Východu i Západu, jejich teoretické a praktické aspekty. Zvláštní pozornost je věnována strukturním a dynamickým stránkám krajiny a krajinných jednotek, jejich hierarchickému systému a příčinám vzniku.

Známý britský vědec se ve své knize zamýšlí nad tím, jak se lidstvo dokáže vypořádat se změnami, které ho v blízké budoucnosti ohrožují.