Pokud také patříte k lidem, kteří přísahají na své kritické myšlení, vzdělání a zdravý selský rozum, je tahle kniha přesně pro vás. Přesvědčí vás, že nic takového vlastně neexistuje.
Autorka se zabývá otázkou současného antisemitismu, neboť v posledních letech byl zaznamenán nápadný nárůst výskytu antisemitských projevů fyzické i rétorické povahy. Autorka se ptá: týká se veškerá kritika výhradně státu Izrael?
Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace.
V knize se bývalý americký prezident podrobně zabývá předsudky, diskriminací, násilím, zkresleným výkladem náboženských textů (Bible, Koránu a dalších), fyzickým a duševním týráním, chudobou, nemocemi a válkami z hlediska ženské nerovnosti.
Autor se věnuje popularizaci ekonomie a především kritice omylů spjatých s libertariánským pohledem na svět a ekonomiku, a také pečlivému rozlišování, komu politika tohoto směru pomáhá a koho poškozuje.
Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013). Mezioborově zaměřená studie spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.
Kniha je jedinečnou antologií esejů, jejichž autoři, psychoterapeuti, pocházející z různých zemí a kultur, se pokouší vyjádřit k otázkám, jimiž se zabývají spíše představitelé jiných společenských věd, sociologové, antropologové či politologové.
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu.
Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu.
Současný proces globalizace otvírá i nabízí nejrůznější alternativní způsoby bytí, spolužití, uvažování i politického jednání. Postmoderní postoj znamená nic nehodnotit coby správnější, pravdivější či morálnější.
V dnešním světě se všechno dělá stále složitěji. Přístroje mají čím dál víc funkcí, formuláře stran a úřady úředníků. V záplavě dodatků, příloh a tlačítek se často ztratí smysl, proč se s tím nebo oním vůbec začalo.
Předkládaná studie se věnuje problémům osobního jednání, stanovisek a forem intelektuálního života, které jedinec řeší v současné epoše, již autor nazval „epochou rozkladu“.
