Dynamické proměny psaní o vlastním životě a jeho recepce souvisejí se širšími kulturními změnami, vývojem v oblasti teorie a psychologie i s transformacemi žité reality a mediální krajiny.
Vyklízí čtení své pozice a stává se ohroženým druhem?
Jak je na tom naše populace se čtením? Jak moc čteme, kolik z nás kupuje knihy a chodí do knihoven? Jaké jsou naše čtenářské hity? A proměňují se v čase? Co čteme v digitálním prostředí?...
Spánek považujeme za samozřejmost. Nic není vzdálenější skutečnosti. Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku.
Proč naše země stále nevzkvétá? Koronavirová pandemie v plné nahotě ukázala ochablé tělo Česka. Stát není pořádně schopen postarat se o své chudé, nemocné a ohrožené.
Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku - téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence.
Proč vlastně pracujeme? Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Pracovat nebo si práci hledat je pro nás prý zkrátka přirozené.
Kniha přináší výsledky opakovaného reprezentativního výzkumu čtenářství u dětí ve věku od šesti do čtrnácti let a mládeže ve věku mezi patnácti až devatenácti lety.
Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu.
Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím.
Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy.
Východiskem knihy se staly četné předsudky, které vůči Romům panují jak ve východní, tak v západní Evropě. Podrobná analýza životních poměrů východoevropských Romů, založená na autorových bohatých znalostech, přináší kompetentní pohled na věc.
Monografie představuje vývoj základních druhů antroponym (křestních jmen, příjmí, příjmení, hypokoristik a přezdívek) v českých zemích v časovém rozmezí 1000-2010.
Vývoj člověka se neomezuje pouze na dětství nebo dospívání. Lidé se mění a vyvíjejí v průběhu celého života. Tato monografie se zabývá různými teoriemi, které se snaží popsat a vysvětlit tyto změny, objevující se od narození až po smrt.
