Jindřich Vacek (*1955) vystudoval na Karlově univerzitě obor rumunština-francouzština. Léta působil jako lektor češtiny na Bukurešťské univerzitě, kde vydal několik učebnic češtiny a lužické srbštiny. Téměř tři dekády pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel. Byl průkopníkem překládání izraelské literatury přímo z hebrejštiny, z francouzštiny přeložil mj. díla Clauda Lévi-Strausse a Mircei Eliada. Za překlad díla Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů (2006) obdržel Cenu Josefa Jungmanna.
Jako spisovatel debutoval v roce 2021. Napsal knihu pamětí Všechny moje toulky (Academia 2021), zaměřenou především na komunistickou diktaturu v Rumunsku, v témž roce vydal antropologický thriller Zajatci Pána bouří (Argo 2021) a o rok později historickou detektivku Tři muži na Titaniku (Argo 2022), jejíž děj se odehrává na palubě „nepotopitelné lodi“.
Jindřich Vacek (*1955) vystudoval na Karlově univerzitě obor rumunština-francouzština. Léta působil jako lektor češtiny na Bukurešťské univerzitě, kde vydal několik učebnic češtiny a lužické srbštiny. Téměř tři dekády pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel. Byl průkopníkem překládání izraelské literatury přímo
Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost.
Inspirativní úvaha nad obecným problémem sváru kulturního relativismu a racionalistického absolutismu a aktuálními tématy "střetu civilizací" a "války proti terorismu" se nejprve ohlíží do evropské historie ve snaze o definici barbarství.