hudba

Publikace Využití resyntézy v hudební kompozici mapuje a porovnává aktuální možnosti resyntézy v reálném čase a její potenciální umělecké využití. Tento průzkum taktéž zahrnuje analýzu a komparaci jejího uplatnění ve vybraných uměleckých dílech.

Publikace přináší ucelený pohled na klávesovou tvorbu Aloise Háby, jednoho z nejvýraznějších skladatelů české hudby 20. století.

Po rozpadu velkých varhanářských paradigmat 19. a 20. století se současný stav na poli stavby varhan jeví jako bohaté spektrum celé řady uměleckých a konstrukčních přístupů, které však zároveň představují výzkumný problém při pokusu o vymezení rámce.

Housle jako vedoucí člen skupiny smyčcových nástrojů měly v dějinách hudby mnoho funkcí. Tato publikace je zaměřena na jejich roli sólového nástroje.

Publikace Tvorba francouzských skladatelek pro sólové varhany v 19. – 20. století pojednává o životě a sólové varhanní tvorbě deseti význačných skladatelek.

I když skladatel Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo mezi místa, kde bylo jeho dílo – často vůbec poprvé – pravidelně uváděno.

Smyslem této publikace je přiblížit a zpřístupnit oblast kolektivní hudební improvizace jako tvůrčího principu. Publikace je určená profesionálním hudebníkům, odborné i laické veřejnosti, lektorům hudby, studentům a všem zájemcům hudební tvorby.

Publikace je určena především studentům a pedagogům hudebních akademií, ale též učitelům Základních uměleckých škol s využitím i na konzervatořích a studujícím hudební výchovy na pedagogických fakultách.

Publikace pojednává o funkci a úlohách, které kontrafagot plnil v komorní a orchestrální hudbě, a rovněž se okrajově věnuje literatuře sólové.

Janáčkova akademie múzických umění od roku 1993 uděluje titul doctor honoris causa nejvýznamnějším osobnostem českého i světového dramatického a hudebního umění. Dosud bylo uděleno 19 titulů mistrovským umělcům.

Téma, které si autorka vybrala pro svůj výzkum, pokrývá klíčovou oblast české klavírní literatury. Soustavné zpracování sólového klavírního díla Bohuslava Martinů představuje rozsáhlý a náročný úkol.

Skladba vznikala na přelomu let 2021 a 2022. Jedná se o dílo, které svým charakterem i genezí charakterizuje významnou linii ve tvorbě Miloše Štědroně založenou na reflexi historických skladebných technik a jejich projekci do současného díla.

Monografie reflektuje formou kritické a komparativní analýzy klíčovou vývojovou tendenci evropského varhanářství 20. století.

Interpretační poznámky ke stěžejním operním dílům – Mozartovu Donu Giovannimu, Verdiho Nabuccovi, Rigolettovi a La Traviatě, Pucciniho Bohémě a Tosce – mají sloužit k pochopení řady odlišností v dirigentské technice, dynamických retuší atd.

The publication deals with Wolff’s compositional techniques and the inner structures of his pieces which influence the relationships between the players.

Publikace pojednává o vokálních a klavírních písních Fanny Hensel, roz. Mendelssohn. Zabývá se specifickou kulturně-sociální situací Berlína první poloviny 19. století .

Publikace je pojata jako soubor esejů, věnovaných Hudební fakultě JAMU, její bohaté historii, osobnostem s ní spojeným, její významné pozici v kulturním životě (nejen) města Brna, kontaktům národním i mezinárodním.