Šebesta, Ivan

V této antologii přinášíme Landovy klíčové práce z let 1987-2007, jež v sobě spojují filosofii, vědeckou fantastiku, theory-fiction, poezii, kryptografii, gramatologii, antropologii, okultismus a mnoho dalšího.

Aleister Crowley byl světoznámý okultista a zakladatel esoterického systému thelémy. Ve svém pozdním díle s názvem Malé eseje o pravdě předkládá své vyzrálé názory na šestnáct koncepcí, jež mají zásadní důležitost pro duchovní život člověka.

Kniha lží byla a zůstává jedním z Crowleyho nejpřístupnějších a současně nejmnohoznačnějších děl. Je nejen vhodným studijním materiálem pro každého zájemce o thelému a novodobou magii, ale i podnětným literárním dílem, které dokáže oslovit každého.

Magie v teorii a praxi je opus magnum světoznámého okultisty Aleistera Crowleyho, jehož příprava mu zabrala značnou část života a dnes se obecně považuje za jedno z nejdůležitějších pojednání o magii napsaných ve 20. století.

Život světoznámého okultisty a esoterika Aleistera Crowleyho (1875-1947) je bytostně spjat s Knihou Zákona, kterou obdržel během mystické zkušenosti na jaře 1904 v Káhiře.

Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti.

Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.

Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku.

Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není – jak se obvykle tvrdí – prožít „opravdovou slast“. Tantrické „překonání předsudků“ nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry.

Jason Jorjani se ve své knize Prométheus a Atlás pokouší o filosofický přístup k otázce paranormálna.

René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství.

Autor se v posmrtně vydané sbírce esejí s názvem Metafyzika války, z nichž většina byla napsána ve třicátých a čtyřicátých letech, zabývá válkou, smrtí a vítězstvím z duchovní a heroické perspektivy.

Ánanda Kéntiš Muthú Kumárasvámí byl světoznámý indolog, znalec orientálního umění, historik světových náboženství a metafyzik.Ve své pozdní knize se Kumárasvámí zabývá chápáním protikladnosti pomíjivého světského času a nepomíjivé božské věčnosti.

Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.