Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
Studie o politické kultuře německých aktivistických stran v ČSR uvádí problematiku politické kultury do historického bádání zabývajícího se dějinami meziválečného českolsovenského státu.
Vzpomínky spolkového kancléře Helmuta Kohla, zpracované dvěma zkušenými novináři, upoutávají zasvěceným vylíčením světodějných událostí, jež se odehrály mezi létem 1989 a podzimem 1990 a které změnily politickou tvář Evropy.
