Máša má draka, co vypadá jako rogalo. Já mám draka, co vypadá jako drak. Vyráběla jsem ho s tatínkem. Je z papíru. Tatínek? Ne, ten drak. No. A pak zafoukal vítr a drak i já jsme letěli… Radek Malý, který o tom napsal, to snad musel sám zažít.
Léto jsou borůvky, bouřky a rybníky. A když přijde podzim a zima, kousek léta nám zůstane aspoň doma ve skříni, v písku v sandálech, ve žluté pastelce a v břiše nafukovacího krokodýla.
Knoflíček si přál být volný jako pták, kdo by nechtěl? A tak se kutálí po světě a hledá, jestli by mu nebylo jinde lépe, než pořád vězet v kabátě a potkává klíč i kelímek i dudlík, které už nikdo nepotřebuje a volnosti mají až po krk.
Ví velryba, že je savec? A jak pojmenuje moucha všechny svoje děti? Jaký kožich nosí marnivá liška? Jednadvacet hravých básniček o zvířatech v různých životních situacích s neméně hravými ilustracemi.
„Tlustý dědek, bába tenká, lopotí se s žebříkem. Ona v sukni, stařík v trenkách. Levá, pravá, pozor, jdem!“
Pohádka o perníkové chaloupce ve verších, ve které skončí ježibaba s ježidědkem o hladu, se zlomeným žebříkem a boulemi na hlavě.
