Skorzeny se během svého života mnohokrát stal záhadami opředenou legendou. Pohled pod její povrch je strhujícím příběhem člověka, který svou nespornou odvahu a inteligenci za všech okolností, tedy za války i po válce, nabídl do služeb zla.
Dobytí říše Inků nesporně patří k vrcholům španělské conquisty na jihoamerickém kontinentu. V roce 1532 se poblíž zničeného Tumbesu vylodila výprava o síle 168 mužů.
Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek.
Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války.
V létě 1914 vstupovala rakousko-uherská armáda do války naplněná optimismem. Ve vyblýskaných uniformách a s kapelami, které vyhrávaly Zachovej nám, Hospodine či Radeckého marš, ovšem ozývaly se i melodie velkoněmecké.
Sedmiletá válka představuje rozsáhlý konflikt, v němž se bojovalo na moři u pobřeží Francie, ale i v Karibiku, velké polní bitvy zjizvily evropskou krajinu od Holandska přes české země až po Pobaltí.
Kniha přináší čtenářům jedinečný pohled na život legendárního velitele a generála Karla Kutlvašra (1895–1961), a to prostřednictvím autentických dopisů z vězení, osobního deníku jeho manželky Jelizavety, dobových vzpomínek přátel ...
Těšínská jablíčka. A ještě kyselá…Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky.
Za vznikem této knihy stojí objev dosud zcela neznámého a neprobádaného souboru archivních materiálů Zvláštních vojenských vyšetřovacích komisí z tehdejších pevností Josefov a Hradec Králové.
Špičkový pracovník bezpečnostní služby SS Alfred Helmut Naujocks dlouho patřil mezi muže, na které Reinhard Heydrich nejvíce spoléhal, a proto mu svěřoval úkoly, které se přímo dotýkaly historie.
Československý odboj v Polsku se v roce 1939 formoval za velmi svízelných podmínek a v atmosféře, která zpočátku nepřála obnovení zahraničních jednotek po vzoru legií z první světové války.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.