historie a fakta

V roce 2025 uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Předkládaná kniha se zaměřuje nejen na jejich perzekuci během let, kdy se komunistický režim v ČSR etabloval.

Na podzim 2025 uplyne 340 let od chvíle, kdy krutou smrtí upálením skončil život statečného šumperského děkana, kněze Kryštofa Aloise Lautnera, nespravedlivě odsouzeného za údajné čarodějnictví.

V dobách hrozícího pronásledování uděloval Apoštolský stolec biskupům i jednotlivým kněžím mimořádné pravomoci (fakulty) ve smyslu církevního práva.

Kniha pojednává o pronásledování katolické církve komunistickým režimem v Československu a o jedné ze vzniklých forem reakcí na tuto situaci.

Další kniha zaměřená na historii české vesnice v Bulharsku.

Stanislav Krátký (1922–2010) se narodil a vyrostl v Brně, kde vystudoval teologický seminář. Během studia absolvoval totální nasazení v Polsku. Po vysvěcení na kněze r. 1946 působil v Žarošicích, Brně-Řečkovicích a Brně-Husovicích (kde spolupracoval

Na základě archivních materiálů z českých a zahraničních archivů, dobových periodik a dalších dokumentů je představena snaha o vyřešení olomoucké kapitulní otázky a problematika obsazování olomouckého arcibiskupského stolce.

Publikace česko-bulharského autorského tandemu se zabývá jak „bulharskými“ Čechy, tak i Slováky a mimo jiné ukazuje, že v řadě případů jejich vlastní krajanské organizace rozpad soustátí ignorovaly a nadále setrvávají československých pozicích.

Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.

Druhá světová válka se dlouhodobě těší mimořádnému zájmu historiků i odborné veřejnosti.

Ve svých vzpomínkách F. Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.

Zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním z primárních závazků státu vůči občanům a podílí se na ní celá řada aktérů od policejních, zpravodajských, celních a justičních orgánů až po soukromé bezpečnostní služby.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.

Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny.

Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888-1969) v kontextu moderních dějin 20. století.

Český anglista, literární historik a překladatel František Chudoba patřil k zakládajícím profesorům Masarykovy univerzity.

V dobovém kontextu proměny epistemologického paradigmatu nám autor představuje dvě významné postavy renesanční skepse, ikonu tzv. politických realistů N. Machiavelliho a představitele křesťanského humanismu D. E. Rotterdamského.

Kniha se zaměřuje na prvopočátky tradice středověkých, latinsky a česky psaných herbářů bohemikálního původu. Představuje především první latinský herbář, sestavený známým pražským astronomem, matematikem a lékařem Křišťanem z Prachatic.

Kniha líčí osudy prakticky všech významných členů rodiny Mannových, nejen těch nejznámějších – spisovatelů Thomase a Heinricha – ale i jejich sourozenců, manželek a dětí.