V roce 2025 uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Předkládaná kniha se zaměřuje nejen na jejich perzekuci během let, kdy se komunistický režim v ČSR etabloval.
Na podzim 2025 uplyne 340 let od chvíle, kdy krutou smrtí upálením skončil život statečného šumperského děkana, kněze Kryštofa Aloise Lautnera, nespravedlivě odsouzeného za údajné čarodějnictví.
Stanislav Krátký (1922–2010) se narodil a vyrostl v Brně, kde vystudoval teologický seminář. Během studia absolvoval totální nasazení v Polsku. Po vysvěcení na kněze r. 1946 působil v Žarošicích, Brně-Řečkovicích a Brně-Husovicích (kde spolupracoval
Na základě archivních materiálů z českých a zahraničních archivů, dobových periodik a dalších dokumentů je představena snaha o vyřešení olomoucké kapitulní otázky a problematika obsazování olomouckého arcibiskupského stolce.
Publikace česko-bulharského autorského tandemu se zabývá jak „bulharskými“ Čechy, tak i Slováky a mimo jiné ukazuje, že v řadě případů jejich vlastní krajanské organizace rozpad soustátí ignorovaly a nadále setrvávají československých pozicích.
Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním z primárních závazků státu vůči občanům a podílí se na ní celá řada aktérů od policejních, zpravodajských, celních a justičních orgánů až po soukromé bezpečnostní služby.
Obsáhlá monografie se zabývá politicko náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.
Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
Výpravná publikace obsahuje čtivě psaný životopis kardinála Berana, desítky fotografií a CD s nahrávkami Kardinál Beran vzpomíná a Projev ke smrti Jana Palacha.
Kniha se zaměřuje na prvopočátky tradice středověkých, latinsky a česky psaných herbářů bohemikálního původu. Představuje především první latinský herbář, sestavený známým pražským astronomem, matematikem a lékařem Křišťanem z Prachatic.
V dobovém kontextu proměny epistemologického paradigmatu nám autor představuje dvě významné postavy renesanční skepse, ikonu tzv. politických realistů N. Machiavelliho a představitele křesťanského humanismu D. E. Rotterdamského.
Kniha líčí osudy prakticky všech významných členů rodiny Mannových, nejen těch nejznámějších – spisovatelů Thomase a Heinricha – ale i jejich sourozenců, manželek a dětí.