historie a fakta

Tato kniha vás seznámí se životem v Československu v období 1948–1989. Dozvíte se v ní nejen o jídle a zdravotní péči, ale také o oblíbených seriálech, filmech a písních, zámku spisovatelů a očistě knihoven od závadné literatury.

Rok 1940. Nacistické Německo se netají svými plány na ovládnutí Evropy. Antisemitismus se rozmáhá, Židé se cítí ohroženi, ale možnosti odjet z Evropy jsou velmi omezené.

Vydejme se s autorkou na cestu do minulosti a seznamme se s 365 zajímavostmi z české historie. Dozvíme se například, koho uctívali staří Slované, který církevní řád měl heslo „Modli se a pracuj“.

Biografie zachycuje životní příběh Liesl Herbstové, úspěšné tenisové šampionky, která pocházela z krnovské rodiny proslulé výrobou likéru Praděd.

Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině, a když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Odtud se mu podařilo uprchnout a nějakou dobu skrývat, ale nakonec se ocitl v soukolí koncentračních táborů.

Do knihy Šlechta v českých zemích se vešlo pouze omezené množství osobností nebo byla zmíněna pouze část jejich života. A tak vznikl tento druhý díl, ve kterém dostali prostor i jiní aristokraté.

Harry Lenga se narodil roku 1919 v polském městě Kozienice a spolu s dvěma bratry se vyučil hodinářskému řemeslu. Právě to – a vzájemná sourozenecká soudržnost – jim v Osvětimi i v Mauthausenu zachránilo život.

První republika existovala jen krátce, ale přesto je toto období nabito zajímavými i dramatickými událostmi.

Herbert Cukurs, známý jako Řezník z Rigy, zavraždil asi třicet tisíc lotyšských Židů.

Publikace se vydává po stopách československého a českého krasobruslení od jeho úplného počátku až do současnosti, nechybí ani úvodní kapitoly o tom, jak lidé vůbec začali bruslit a poté i krasobruslit.

Kniha mapuje osudy aristokracie v českých zemích od dob českých králů až do současnosti.

Autorka pochází z nizozemské židovské rodiny a ve své knize vzpomíná na předválečné dětství v rodině se dvěma staršími bratry a mladší sestrou, popisuje německou okupaci Nizozemska a postupné rozdělení rodiny.

Na osudech tří židovských dívek – z Polska, Holandska a Francie – autor otevírá téma židovských dětí, které přežily druhou světovou válku v úkrytech.

Za německé okupace Nizozemska v letech 1940 až 1945 bylo všem Židům nařízeno, aby se přihlásili k náboženství svých předků.

Po obsazení Polska Němci musely židovské ženy a dívky, hrdinky této knihy, přihlížet, jak němečtí okupanti vraždí jejich rodiny a sousedy.

Hlavními aktéry příběhu, založeného na skutečných historických událostech, jsou dvě mladé židovské sestry Janny a Lien, které za druhé světové války žily ve vile ‘t Hooge Nest v nizozemské oblasti Het Gooi .

Období 1890 až 1914 bývá nazýváno „Belle Époque“.

Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu.

Rod Habsburků je bohatý na tragické osudy: od Marie Antoinetty přes Leopoldinu Brazilskou a Maxmiliána Mexického, až po Karla I. historie mapuje osobní tragédie v mocném rakouském panovnickém rodě.

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.