Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
"Druhý díl nekorektní série, v němž Piotr Zychowicz čtenáře opět nutí přemýšlet a přehodnocovat události, o nichž se tvrdívá, že jsou zcela mimo diskusi.
Bolševismus byl horší než nacismus, Stalin horší než Hitler.
Šokující příběhy z druhé světové války. Rok 1946, Świdnica. Do města přijíždí transport vězňů – bývalých esesmanů, katů v koncentračních táborech. Mezi nimi se nacházejí i strážní z koncentračního tábora Gross-Rosen.
Koncentrační tábor Osvětim přestavuje bezbřehé lidské utrpení, ponižování, rozpad osobnosti, ale i hrdinský zápas o záchranu vlastní identity. Svět desatera naruby. Svět odvrácené strany lidských hodnot.
Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky.
RUDOLF WEIGL
Přerovský rodák, který porazil smrtelnou nemoc i totalitní mašinérii
Jméno Rudolfa Weigla, rodáka z moravského Přerova, je u nás v podstatě neznámé… trestuhodně neznámé. Weigl byl jedním z nejvýznamnějších evropských vědců minulého století.
Kniha je mikrohistorickou sondou do venkovského života v okolí Tarnobrzegu na území Haliče, která v 19. století tvořila severovýchodní část rakouské monarchie.
Charles Liblau znal dobře nacistické tábory - Osvětim, Březinku, Mauthausen, Melk, Ebensee, protože v nich strávil déle než tři roky, až do osvobození.
Ten jejich teplý, vypucovaný dům představuje neskutečný kontrast k místu, v němž pobývám, v němž nadále spávám. Nelze uvěřit, že naše světy dělí sotva několik metrů přehrazených ostnatým drátem.
eden z vězňů během práce padne vysílením. Kápo ho utluče k smrti a nařídí Stefanovi vzít jeho ostatky na záda a odnést je do tábora, přičemž má ještě zpívat. „Nosím toho vězně již několik desítek let a nemohu ho donést…“ vzpomíná na svoji noční můžu
Osvětim měla nejen svého Anděla smrti, nebezpečného a nevyzpytatelného lékaře Josefa Mengeleho, ale také Anděla života, porodní asistentku Stanisławu Leszczynskou, která se mu dokázala postavit.
Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak.
Křesťanské a morální hodnoty porodní asistentky Stanisławy Leszczyńské se projevovaly v celém jejím životě, avšak nejviditelněji po jejím zatčení v únoru 1943 a následné deportaci do koncentračního tábora Osvětim-Březinka.
Na základě důkladného studia značného množství archivních materiálů autoři sestavili vyčerpávající přehled působení Státní bezpečnosti v největší jihoamerické zemi.
Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě.
