Julius Fučík v komunistickém Československu a Albert Leo Schlageter v nacistickém Německu: dva popravení, ze kterých režim učinil mučedníky a na jejichž odkazu vybudoval skutečný kult.
Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva.
Předkládaná publikace přináší průřezové zamyšlení nad historií vzájemného soužití, odcizení či odcizování se, nezájmu a v neposlední řadě i konfliktů uplynulých dvou století.
Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Kniha poskytuje ucelenou sbírku sociálních reportáží z pera Wenzela Jaksche (1896–1966), které byly otištěny mezi lety 1924 až 1928 v centrálním orgánu Německé sociálněde-mokratické strany dělnické „Sozialdemokrat“.
