naučná, odborná a učebnice

Co znamená být svobodný? A kdo rozhoduje o tom, co je pro člověka skutečně dobré? Jeden z nejznamenitějších politických filozofů 20. století, ukazuje, že právě odpovědi na tyto otázky rozhodují o podobě moderní demokracie.

Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z mechanické náhrady člověka, nastiňuje strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací.

Kniha slavného astrofyzika a popularizátora vědy Michia Kakua ukazuje, kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru.

Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.

Světoznámý vědec zve čtenáře na vzrušující cestu za kvantovou výpočetní technikou, jež slibuje bezprecedentní nárůst výpočetního výkonu a umožní pokrok ovlivňující všechny aspekty našeho každodenního života.

Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad krásou matematiky a smyslem matematikovy práce. Přibližuje stylem přístupným i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy a jaký význam má v matematice lidská tvořivost.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm

Třetí vydání úspěšné knihy Alexandra Mitrofanova z roku 2021, nominované na Magnesii Literu v kategorii Publicistika, v níž autor popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech.

Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru.

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.

Kniha v dialogické formě mapuje dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století.

Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.

Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.

Kniha je reprezentativním sborníkem statí sedmi významných představitelů liberálně ekonomického myšlení. Pořadatel sborníku Tomáš Ježek orientoval výběr textů na hledání kořenů a na utváření evropské, respektive euroamerické civilizace.

Sociální filozof a esejista Gilles Lipovetsky je známý jako pronikavý analytik naší současnosti a celé postmoderní epochy.

Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Kniha věnovaná módě a jejímu osudu v moderních společnostech.

Kniha se zabývá vznikem italské renesance a jejího umění.