naučná, odborná a učebnice

Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem.

Sborník klíčových textů ze světové debaty o strategiích jak konfrontovat a neutralizovat sociálně i ekologicky ničivou expanzivní dynamiku kapitálu, a také o tom, k čemu se lze vrátit z demokratické levicové tradice 20. století.

Kniha navazuje na Lexikon olomouckých ulic z roku 2009 a doplňuje jej o 80 názvů ulic od té doby nově vzniklých.

O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá.

Nejen podle starých adresářů a telefonních seznamů sleduje autor, jak měnily ulice jména či které ulice zanikly, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje.

Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku.

Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky.

Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace.

Olomouc na přelomu dvou tisíciletí.

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie.

Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa a s předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona.

Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.

Historička umění V. Šubrtová představuje olomoucká krejčovství od konce první světové války po přelom 40. a 50. let. V oboru podnikaly velké firmy – nejlepším příkladem je síť obchodních domů ASO (Ander a syn Olomouc), úspěšná v ČSR i v zahraničí.

Tato populárně-naučná publikace přináší bohatství dalších textů, dokumentujících počátek 50. let, fakta známá i neznámá, ale také atmosféru, v níž se setkávalo budovatelské nadšení s hrůzou.

Novinářka Alena Wagnerová se po téměř 70 letech vydala po stopách Jiřího Weila, aby zachytila proměnu místa v čase.

Publikace o olomoucké historii. Inspirována je nedávno objevenými leteckými fotografiemi města z 20. let minulého století.

Stále se vrací otázka správnosti gramatického rodu u místního jména Olomouc - tedy jestli se má skloňovat v ženském rodě podle vzoru píseň, nebo v maskulinu jako například meč nebo stroj - nás nepochybně napadne hned po přečtení titulu této knížky.

Kniha v úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci a obsahuje 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.

Kniha v čtenáři zanechá pocit nesmírné úcty k nakladatelské práci Jana a Františka Laichterových, spojující podnikatelské schopnosti s nejvyšší duchovní náročností, ale také k práci několika generací českých dějepisců.

Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971-1989 vydával v Římě Jiří Pelikán.