Tato kniha přináší další nevšední, odvážné, znepokojivé, ale i vtipné vyprávění autora Stručné historie života na Zemi (2024), na niž svým způsobem navazuje.
"The Sunday Times bestseller
Kniha roku časopisů Guardian,
The Economist a Financial Times
Být sám sebou není tak jednoduché, jak se zdá. V mozku
každého z nás pracují společně miliardy neuronů a vytvářejí
naše vědomé zkušenosti. Jak to ale funguje?"
Když se řekne včela, většina lidí si představí včelu medonosnou, a někteří si vzpomenou i na pár druhů čmeláků. Na světě ale existuje více než 20 000 druhů včel a ty sociální tvoří vedle mnoha samotářských jen malou část.
Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly?
Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí?
Kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě.
Poznejte fascinující historii života na planetě Zemi od jejího vzniku až po současnost. Kniha zachycuje fascinující pouť naší planety napříč 4,6 miliardami let ve 12 kapitolách.
Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách.
Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? ...
Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací.
Náš úsudek je však až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické, a to nejen pro nás, ale i pro naše okolí. Gladwellovy pečlivě vyargumentované názory možná čtenáři nebudou vždy příjemné, ale o to hlouběji k němu proniknou.
Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace.
Bohatě ilustrovaná, chronologicky řazená kniha, svým pojetím navazující na Matematickou knihu a Knihu o fyzice, shrnuje nejdůležitější a nejpřevratnější vědecké objevy od astronomie po psychologii.
V nejrůznějších formách život najdeme na souši i v oceánech, ve vzduchu i pod zemí, v termálních pramenech i na vrcholcích hor. O životě víme mnohé, ale řešení té nejdůležitější otázky nám nadále uniká.
Proč se chováme tak, jak se chováme? Takovou otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí a už rozmanitost přístupů, jak ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úlohu navýsost zapeklitou.
