Doležalová, Pavla

Kniha není běžnou příručkou o tom, jak či jaké pít víno, kterých existují tisíce. Je sofistikovaným filosofickým průvodcem myšlením o víně, ale i osobním vyznáním. Knihou napsanou s typickým anglickým humorem.

Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním? Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí? Brilantně napsaná „evangelizační anti-pomůcka“ .

Kniha rozhovorů, které s proslulým francouzským filosofem vedl v roce 1959 spisovatel Georges Charbonnier, čtenáře uvede nejen do Lévi-Straussova fascinujícího filosofického systému a antropologických výzkumů, ale rovněž do světa moderního umění.

Hudební cesta je osobním vyznáním současného francouzského filozofa Philippa Nema o hudbě jako o jedné z nejpodstatnějších složek lidského života.

Málokoho by napadlo vzít vážně vtipy, gagy a kousavé poznámky na adresu Boha a náboženství, které se objevují ve filmech a textech Woodyho Allena.

Autora zajímá, jak se od 17. století proměňovaly koncepty, které stály v podloží moderny a které tudíž určují náš dnešní politický a kulturní život.

Ve své studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení.

Filozof Rémi Brague vychází ze zdánlivé samozřejmosti, že Bůh sám o sobě je stejný pro všechny. Usiluje o popis toho, jaký obraz si o něm vytváří určité náboženství, v tomto případě křesťanství, a nabízí i srovnání s židovstvím a islámem.

Kniha jednoho z předních představitelů katolické teologie 20. století. Je poslední částí volné trilogie, věnované podstatným rysům křesťanské zkušenosti s Bohem v Ježíši Kristu.

Práce podává cestu sociologie 20. století v novém světle.

Ve své knize si autorka klade za cíl podat srovnávací a zobecňující přehled podmínek, které evropské národy musely splnit na cestě za nezpochybnitelnou identitou.

Čtenář má možnost seznámit se v tomto svazku se dvěma kratšími, byť myšlenkově hutnými Clairovými pracemi – Úvahami o stavu moderního umění z roku 1983 a Odpovědností umělce z roku 1997.

Autorka popisuje všechny významné slavnosti a svátky Francouzské revoluce v jejich rozmanitých variantách a městských či venkovských podobách na základě důkladné analýzy pramenů.

Kniha Dějinný úděl shrnuje výjimečná setkání francouzského filozofa a historika Marcela Gaucheta s Francoisem Azouvim a Sylvainem Pironem.

Přední francouzský historik, žák a spolupracovník J. Le Goffa, proniká ke kořenům středověké kultury a jejího dorozumívacího jazyka, řeči gest.

Christophe Charle, profesor soudobé historie na pařížské univerzitě, v knize rekonstruoval dějiny intelektuálního života, přičemž se neomezil na západoevropské reálie, ale pokusil se proniknout i do světa střední Evropy.

Český překlad stěžejního díla nejvýznamnějšího francouzského sociologa Emila Durkheima (1858–1917). Jak napovídá již titul, pokládá autor dělbu práce za jeden ze základních kamenů ve struktuře moderní společnosti.

Kniha předkládá historicko-sociologický výklad o místě náboženství, zvláště západního křesťanství, ve veřejném životě evropské společnosti.

Publikace provádí návštěvníky po epochách a staletích, ve kterých vznikla nejvýznamnější francouzská díla malířství, sochařství a architektury.