ostatní

Edice obsahuje odbornou i přátelskou korespondenci adresovanou Bohuslavu Havránkovi, přednímu lingvistovi 20. století. Zahrnuje období od roku 1924 do roku 1977.

Jiří Levý – zapálený badatel, autor stovek publikací, vizionář, oblíbený pedagog a znalec mnoha oborů, jehož práce se od samého začátku ubírala k výzkumu rozdílů plynoucích z mezijazykového převodu.

V osobním i profesním životě Pavla Rychetského se koncentrují paradoxy našich politických a právních dějin. Karel Hvížďala jako zkušený tvůrce rozhovorů s významnými osobnostmi je svými otázkami zachycuje přesně i nesmlouvavě ...

Jaká minulost se vynořuje ve veřejném prostoru dnešní Prahy? Kdo jsou ti, kteří ji prostřednictvím nebo za přispění hudby připomínají?

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920–1940.

Bedřich Moldan, geochemik, publicista a politik, ale především přední český environmentalista, v této knize rekapituluje svou profesní dráhu, práci vědce, politika i působení na poli environmentální diplomacie.

Kniha přináší sondu do života a tvorby malíře Pavla Raszky na pozadí dvou světových válek, první republiky a reálného socialismu.

"Praha barokní" pokrývá historické údobí Prahy od Bílé hory po dobu osvícenství, tedy od roku 1620 do osmdesátých let 18. století.

Publikace představuje výběr Altovy malířské a grafické tvorby z posledních let (1980–2023). Výtvarná díla se prolínají se současnými texty filozofů Ladislava Benyovszkyho, Jaroslava Novotného, Aleše Nováka, Zdeňka Kratochvíla, ...

Kniha se pokouší o dialog s dosavadními interpretacemi Santiniho díla a hledá odpověď na otázku, jaké jsou skutečné hodnoty jeho architektury v evropském kontextu a co jsou naopak spíše nánosy postupně vznikající „legendy o Santinim“.

Otakar Zich’s Aesthetics of the Dramatic Art. Theoretical Dramaturgy (1931) laid the foundation of systematic modern theatre theory and helped establish theatre studies as an academic discipline.

A comprehensive reader on the Czech literary avant-garde.

Arthur Coleman Danto (1924–2013) patřil k nejvýznamnějším postavám analytické filozofie umění 20. století. Jeho texty o ontologii a historické podmíněnosti umění měly nesporný vliv na to, jak o soudobém umění uvažujeme.

Komediální alegorie z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, ...

Kniha hledá koncepční rámec pro takové pochopení obrazových médií, jejich vizuality a percepce, jaké odpovídá situaci, kde člověk nefiguruje jako objekt, aktér ani adresát.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.

Bohatě ilustrovaná, anglicko-japonská publikace o poválečném díle Noémi (1889–1980) a Antonína Raymondových (1888–1976) přibližuje čtenářům svět architektů a jejich spolupracovníků, kteří obnovili Japonsko na troskách druhé světové války.

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života.

Co je divadlo utlačovaných? Jaká je jeho metoda? Jak vzniká představení a kdo jsou jeho ne-herci a ne-diváci? Na tyto a další otázky odpovídají autorky z pohledu jokera – tedy průvodce divadelních skupin a moderátora představení divadla utlačovaných.

Kniha je antropologickým a zároveň muzeologickým pohledem na význam a možnosti prezentace exotických artefaktů v západní kultuře.