Italské město Florencie je ve čtrnáctém století zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní mají na tuto nemoc opačný lék: užívat si zábavy, hodně pít a žertovat.
Píše se rok 1348 a ve Florencii vypukla morová epidemie, proto deset mladých lidí prchá na venkov a čas si krátí vyprávěním žertovných milostných příběhů– to je rámec Bocciacciova vrcholného díla.
Stále aktuální nadčasová kousavá satira nevzdělanosti a bláhového optimismu. Próza, ve které autor kritizuje filozofii nekritického optimistického chování.
