světová

Mistr Twardowski je postavou polské lidové slovesnosti, i když má mnoho společného s doktorem Faustem, Eulenspiegelem či Markolfem. V průběhu let se kolem tohoto ďábelského „černokněžníka“ vytvářela čarodějnická pověst, ...

Narativní meditace o paměti, osudu a pomíjivosti života uprostřed jedné dějinné epochy známého polského spisovatele a žijícího klasika Wiesława Myśliwského (1932).

Co se stane, jestliže se setkají dvě tak rozdílné osobnosti jako rakouský expresivní malíř Oskar Kokoschka a patrně nejznámější anglická autorka detektivních románů Agatha Christie?

Pátý svazek výboru z díla průkopníka romantického hnutí ve Francii Charlese Nodiera Jak jsem obcoval s ďáblem ukazuje tři různé fasety autorova mnohostranného tvůrčího typu.

Jev, který lidé nazvali stárnutí, je spíše než jeden konkrétní člověk (či vypravěč) hlavním hrdinou románu švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta – stárnutí jako neodvratný úkaz, jako pomalý, plazivý proces, ...

Vánoční rodinná historie mladého německo-palestinského spisovatele je v celé své roztříštěnosti a se svými matoucími konstelacemi poněkud výstřední příběh plný metafor, ale přitom nabízí čtenáři inteligentní, nesourodou směsici rodinných historek,...

Román francouzského spisovatele a novináře P. J. Heliase z roku 1982 se odehrává v Bretani v době, kdy se ještě svítilo petrolejovými lampami a rybářské čluny nebyly poháněny motorem.

Nodierův román Janez Žbogar, poprvé vydaný roku 1818 z politických důvodů anonymně, sehrál nezaměnitelnou úlohu v procesu utvářejícího se francouzského romantismu 20. a 30. let 19. století.

Fiktivní deník dvojníka nejmenovaného vůdce národa, jenž přesvědčivě zobrazuje systém dialektiky moci v autoritativních režimech.

Monumentální románová freska, pevně zakotvená na polském venkově, je literární vzpomínkou na dramatické dětství v dramatické době. Autor očima dorůstajícího chlapce vykresluje život na polském venkově za války.

Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927–1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát.

Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů – psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry – a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život.

Román z roku 2013 je hlubokou sondou do života jedné rozvětvené židovské rodiny, jež se z Evropy přestěhovala do New Yorku. Osudy jednotlivých členů jak ve staré vlasti, tak posléze v Bronxu a Brooklynu.

V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů.

Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770–1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), povídku Jean François Modrá punčocha (1833) a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832).

Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti...

Ústřední myšlenkou románu je odhalování útlaku a zotročování lidské osobnosti mocenskými institucemi totalitních režimů.

Osou románu jsou několikadenní události v životě židovského osadníka středních let Avrahama.

Vypravěčkou je mladá Estonka, která se koncem 80. let vystěhovala s matkou do Francie. Smrt blízkého člověka ji přiměla zabývat se nejen vlastními vzpomínkami na babičku, která měla daleko do přívětivé stařenky s láskyplnou náručí.

„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu.