Amélie při úklidu babiččiny půdy narazí na knihu se zajímavým názvem: Příběhy, které vás nenechají spát. Vypadá to, že jde o výpůjčku z místní knihovny, ale když ji tam Amélie donese, dozví se, že kniha tam nikdy nepatřila.
Je časné ráno a potulný bard po špičkách opouští Trnkovou noru. V hlavě mu pořád ještě doznívá zvuk křídel hrozivých kovových vran, které ho noc co noc děsí ve snech.
