Ve svých memoárech Nějaké otázky?! se ruský spisovatel a básník,vrací k období let 1948–1955, která prožil v sovětských věznicích a táborech Gulagu, především pak v oblasti Kolymy na Dálném východě.
Monografie Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“ zkoumá vývoj knižního trhu v Čechách mezi lety 1749 až 1849, představuje jeho hlavní protagonisty, podniky i profese podílející se na tehdejší knižní kultuře.
V posledních měsících druhé světové války útočily americké a ojediněle také britské stíhací letouny (známé jako hloubkaři – z německého Tiefflieger, tj. doslova hloubkoví letci) v českých zemích na rozličné pozemní cíle.
Filosof Jiří Fuchs se pokouší analyzovat příčiny a souvislosti migrační krize systematičtěji a s hlubším záběrem, než s jakým se obvykle setkáváme v povrchních úvahách na toto téma v médiích.
Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.
Král Šumavy (r. Karel Kachyňa, 1959), jímž se zabývá tato kolektivní monografie (otevírající edici České kino), patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům, „trhákům“
Sedmdesát hodin rozhovorů, na jejichž základě a na základě dalších svědectví napsala Gitta Serenyová tuto knihu, která se pokouší mapovat širší souvislosti lidského konání a odpovědnost každého člověka za své činy.
Politika nemusí být vždy jen špína, boj o moc či honba za penězi, jak ji často kolem sebe vídáme. Někdejší redaktor Hlasu Ameriky, mluvčí české vlády a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček nám nabízí jiný pohled.
Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.
Argentinec Rodrigo přijíždí do Prahy s úmyslem živit se jako průvodce španělsky mluvících cizinců. O městě toho moc neví, učí se praxí v pofiderní agentuře, seznamuje se s podobnými expaty, výjimkou je Češka Katka, kterou zná z Buenos Aires.
Životní osud Medy Mládkové (1919–2022) se naprosto vymyká malým českým dějinám. Odehrává se v pěti zemích a na dvou kontinentech, na geografické ose Zákupy–Ženeva–Paříž–Washington–Praha.
Od sametové revoluce je Tomáš Halík stálicí naší veřejné scény. Muž mnoha profesí a zájmů, plodný autor; téměř barokně-renesanční osobnost. Pro mnohé autorita ve věcech křesťanského života.
V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací.
Monografie zpřístupňuje výbor deseti textů Milana Nápravníka z let 1978 až 2016. Čtenář si tak udělá představu o zaměření esejisticko-kritického díla surrealistického autora, které je českému publiku v úplnosti dosud neznámé.
Publikace komplexně pojímá fenomén banderovců (OUN a UPA) v československých poválečných dějinách, uvádí jeho politické souvislosti, koriguje a pojmenovává stigmata dlouhodobého působení komunistické propagandy.
