Kniha sleduje Československou obci učitelskou jako mimořádný příklad učitelské organizace usilující po vzniku samostatného Československa jak o sjednocení všech tehdejších učitelských spolků, tak o reformu učitelského vzdělávání.
Kniha představuje patnáct výjimečných dosavadních laureátů Abelovy ceny, seznamuje čtenáře s tématy jejich vědeckého bádání, s vynikajícími výsledky, za které byli oceněni, i s možnostmi jejich uplatnění v praxi.
Reedice stěžejního Kalandrova díla, které
dokončil na počátku druhé světové války.
Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení
do koncentračních táborů ztratil
a Kalandra tuto monumentální knihu po
svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946
znovu.
Kniha je doprovázena 230 mapkami a desítkami fotografií, které dokumentují průběh významných reálných a v krajině doložených starých komunikací, jež mají klíčový význam pro poznání ekonomických kulturních vztahů centra české kotliny.
Vodník je jednou z nejvýraznějších postav českých pohádek a pověstí, bohatě ztvárňovanou nejen literárně, ale také ve výtvarném umění, na divadelních scénách, v hudbě i ve filmu.
Kniha rozhovorů se zástupci tří generací českých etnografů a folkloristů, kteří reprezentují různé oblasti bádání (pražská a brněnská pobočka Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, univerzitní katedry, muzea a skanzeny).
Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné.
Autor tohoto prvního syntetického díla na dané téma na základě četných konkrétních příkladů z historie i současnosti objasňuje vztahy a souvislosti mezi světem diplomacie a světem vědy.
Publikace, první svého druhu v češtině, je v první řadě určena biologům a ekologům, ale se základy izotopové frakcionace seznamuje i zájemce z jiných oborů.
Autor představuje volyňský zločin v širokém kontextu etnických čistek, které se v období druhé světové války děly, a nabízí čtenáři odpověď na řadu základních otázek o dané problematice.
Mladá historička umění Barbora žije v Praze vrcholícího stalinismu, jehož symbolem je dokončovaná stavba monumentálního pomníku na Letné podle návrhu sochaře Otakara Švece (1892–1955).
Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.
