Pavel Vlček předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu.
Kolektivní monografie se zabývá otázkou vztahu T. G. Masaryka k ideologii slovanství a k jednotlivým slovanským národům. Publikace obsahuje celkem 26 původních studií od historiků z devíti zemí.
Čtvrté číslo časopisu pro studium hudby a tance přináší tři hudebně teoretické stati, jejichž společným jmenovatelem je zaměření na práci s časem v hudbě 20. století, analytickou studii pravidelného lektora kurzů při Prague Shakuhachi Festivalu.
Publikace přináší paralelní rusko-české vydání veršů Mariny Cvetajevové (1892–1941), básnířky s pohnutým osudem. Verše napsané v Paříži v letech 1938–1939 čerpají z životních osudů autorky a vzpomínek na Československo.
Šesté číslo časopisu Česká literatura obsahuje studii Olgy Zitové, srovnávající Olbrachtův Golet v údolí s románem Thomase Manna Josef a bratří jeho, stať Pavla Janouška věnovanou básnickým počátkům literárního vědce a prozaika Vladimíra Macury.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Tři studie obsažené ve čtrnáctém čísle Sešitu vzešly z příspěvků na konferenci "Mezi Východem a Západem. Jak se v poválečném Československu psalo o výtvarném umění?", která se konala v listopadu roku 2012 na půdě pražské VŠ uměleckoprůmyslové.
V patnáctém čísle Sešitu pokračujeme ve zveřejňování studií, jež vzešly z příspěvků přednesených na konferenci "Mezi Východem a Západem. Jak se v poválečném Československu psalo o výtvarném umění?".
Čtyřicátý druhý svazek Studií o rukopisech (XLII, 2012) přináší článek věnovaný Martinu z Tišnova, jenž byl doposud znám jako písař rukopisů a autor latinských panegyriků.