Sborník obsahuje příspěvky ze semináře Moc, vliv a autorita v procesu vzniku a utváření meziválečné ČSR (1918–1921), který se – tentokrát ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR – uskutečnil v říjnu roku 2006 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu.
Kniha se zabývá zkoumáním pozic fotografie v umění v poslední čtvrtině dvacátého století. Autor polemizuje s konceptem postmodernismu jako nekonečné plurality a poukazuje na hlavní proudy fotografie v této době.
Karamelky Marie Pleskotové o náhodných setkáních v postmoderním světě představují typ prozaického textu, který je založen na smyslu pro přesnou zkratku a překvapivě osobitém stylu.
Osudy nejrůznějších postaviček, přicházejících a odcházejících, spojuje, někdy jen na chvíli, jediné místo - pavlačový dům na Čertovce a jeden člověk, který s nimi žil a díval se.
Knižní prvotina Kateřiny Mydlářové. Hloubkou výpovědi a dokonale zvládnutým stylem vstupuje (autorka) rovnou mezi ty současné prozaiky, kterým jde výhradně o sdělení, nikoli o exhibici.
Kniha přináší vybrané texty o politice a společnosti z let 1972–1985, na nichž lze sledovat Škvoreckého angažmá proti módně levicovým socialistickým názorům v kanadsko-americkém veřejném prostoru, ve vysoké politice i v každodenním životě.
Kniha je šestým příběhem hraběnky Anny Lomnické, majitelky kadeřnického salónu v Torontu, která – podobně jako všichni vyhlášení hrdinové detektivní literatury – stále přitahuje nejen zločin, ale také inspektora Kanadské jízdní policie Harloda Sinclaira.
Kniha přináší soupis korespondence ruského spisovatele a pravoslavného kněze Michaila Fjodoroviče Rajevského (1811 - 1884) s Čechy. Nalezneme zde např. listy F. Palackého, F. L. Riegra, F. A. Braunera a dalších čelných českých politiků.
Výbor kodikologických a paleografických rozprav a studií vychází k nedožitým 80. narozeninám archiváře, diplomatika, paleografa a kodikologa Jiřího Pražáka.
Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989.
Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky.
