Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
V první části knihy se autoři zabývají dějinami charity v islámu, v druhé se zaměřují na negativní aspekty spjaté s některými charitativními organizacemi.
Profesor na Harvardu, autor slavného díla Střet civilizací, nabízí jednu z nejlepších koncepčních analýz politické vědy. Analyzuje proces demokratické tranzice asi pětatřiceti zemí, včetně států Afriky a latinské Ameriky v období let 1974–1990.
Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně...
Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejí a prohlášení z let 1945–1989, které vzešly z křesťanských prostředí a jsou věnovány vztahu náboženství k marxismu, socialismu a komunistickému režimu.
Kniha Bohuslava Šalandy, etnologa a folkloristy z filozofické fakulty Univerzity Karlovy, podává mikrosociologii a mikrohistorii východočeské vesnice Široký Důl.
Kniha se věnuje posvěcování politiky, jejímu přibližování se náboženství, tedy celému komplexu liturgie, symbolů, mýtů, které propůjčují národu auru jisté svatosti.
Už páté comicsové vystoupení největšího paranormálního vyšetřovatele na světě, obrovského tvora s koženým kabátem, upilovanými rohy a s kapsami nacpanými amulety, zkrátka týpka u nás známého jako Hellboy.
Kniha jednoho z předních představitelů katolické teologie 20. století. Je poslední částí volné trilogie, věnované podstatným rysům křesťanské zkušenosti s Bohem v Ježíši Kristu.
Paměti polistopadového politika a ústavního soudce Antonína Procházky (1927-2006) ukazují celý jeho život, s velkým důrazem na závěrečné patnáctiletí. Vynechána přirozeně nejsou léta prožitá v komunistickém kriminále ani "bezčasí" normalizace.
