Kniha je třetím svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu Monitoring evropské legislativy, zahájeného po našem vstupu do EU z iniciativy europoslance Hynka Fajmona.
Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou?
Seznámení ze základními myšlenkami francouzského historika, kulturního antropologa a literárního kritika Reného Girarda, které se týkají zejména vztahu náboženství a násilí.
Kniha přináší reflexe o povaze občanské společnosti v éře globalizace a o rozmanitých pozitivních i negativních rolích, které v občanské společnosti mohou sehrávat náboženská společenství.
Předkládaný sborník srozumitelně odpovídá nejen na tyto otázky, ale zároveň se pokouší dívat na společnou evropskou měnu se všemi jejími klady a zápory.
Publikace předkládá nové pohledy na minulost Přerova, zejména na základě nejnovějších archeologických výzkumů. Autoři ukazují, že střediskový význam Přerova není otázkou posledních staletí, nýbrž že sahá hluboko do minulosti.
Publikace Volební mapa města Brna sleduje volební chování v Brně a jeho jednotlivých městských částech od roku 1907 do komunálních voleb v roce 2006 a to ve čtyřech dílech.
Teorie transnacionální migrace ukazují, že přistěhovalci a jejich potomci udržují přes-hraniční vazby s jejich původním domovem a snaží se zároveň o budování nového domova, respektiveo začleňování se do sociálních institucí.
Kniha popisuje způsoby, jimiž může být ve filmu vyjádřena náboženská zkušenost. Práce se zaměřuje na díla klasiků spirituálního filmu - Carl . Dreyer, Robert Bresson, Jasudžiró Ozu, Andrej Tarkovskij.
Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů.
Pierre Manent zkoumá dávné i nedávné dějiny národa, způsob, jak národ vstřebal a pěstoval demokracii a jak dnes jeho zánik ohrožuje samu tuto demikracii.
Období po Francouzské revoluci bývá v dějinách evropského křesťanství spojováno především s procesem sekularizace, historik a teolog Hugh McLeod však v této studii dokládá, že skutečnost byla mnohem bohatší a nejednoznačnější.
