Zcela výjimečné dílo, které shrnuje základní a klinickou endokrinologii (nauka o žlázách s vnitřní sekrecí a o hormonech) tak, jak se učí na amerických univerzitách v pregraduálních kurzech.
Kniha odpovídá na otázky výživy nejen dětí zdravých, ale i nemocných. Je určena pediatrům pracujícím v nemocnicích, praktickým dětským lékařům, neonatologům, dětským gastroenterologům, ale i internistům a je přístupná i laické veřejnosti.
Publikace seznamuje čtenáře nejenom se současným stavem urologie, ale reflektuje také mnohem vyšší požadavky na úroveň znalostí v jednotlivých oborech lékařství.
Účelem publikace není vyčerpávajícím způsobem pojednávat o vodě, ale zdůraznit její nevšední a podivuhodné vlastnosti. Voda je bezpochyby důležitá pro náš běžný život v mnoha oblastech a oborech.
Básník a prozaik prožil v dětství v obci Slověnice na Vlašimsku. Na Pedagogické fakultě V Českých Budějovicích vystudoval češtinu a dějepis. Od roku 1986 žije v Benešově, kde vyučuje na gymnáziu. V roce 1995 publikoval básnický debut Archeologie svědomí.
Od pádu komunismu v tehdejším Československu už uplynulo 17 let a mnoho projevů té doby lze vysledovat ve společnosti dodnes. Jsou zde, někdy i nenápadně, zakonzervovány a jsou tak připomínkou oné doby. Záznam komunismu pomocí fotografií.
Americký medievalista ve své studii představuje Normany prostřednictvím jejich vysoce rozvinuté kultury a zejména důkladně propracovanými formami správy. Vysvětluje také, proč jsou dobové zprávy o Normanech úmyslně pokřivené.
Dostává se vám do rukou kniha, jejímž cílem je poodhrnout závěs před krásnou a obtížnou jezdeckou disciplínou, o které jsme toho donedávna mnoho nevěděli, ale která má obrovskou tradici a jejíž kořeny sahají snad do prvopočátku jezdectví.
Eva Weissweilerová zachycuje i to, co Freud sám nazýval „rodinným románem“, například psychoanalytikovu fanatickou nenávist k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné „nad-já“.
Kniha představuje veškerou žánrovou a druhovou pestrost Reinerovy tvorby a vyzdvihuje její osobní jednotící linii, již spatřuje právě ve skladatelově příslušnosti k progresivním směrům 20. století.