Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Publikace o památkách severozápadních Čech je odborným průvodcem po kulturním dědictví ústeckého regionu a svými studiemi přinášet čtenáři pohled na aktuální dění na poli péče o památky a jejich ochranu.
Publikace o památkách severozápadních Čech je odborným průvodcem po kulturním dědictví ústeckého regionu a svými studiemi přinášet čtenáři pohled na aktuální dění na poli péče o památky a jejich ochranu.
Publikace o památkách severozápadních Čech je odborným průvodcem po kulturním dědictví ústeckého regionu a svými studiemi přinášet čtenáři pohled na aktuální dění na poli péče o památky a jejich ochranu.
Publikace se věnuje osudům pomníků velké války na území okresu Louny. Kniha přibližuje okolnosti vzniku pomníků, jejich symboliku i pozdější osudy, které mnohdy zrcadlí složitost politických poměrů našeho prostoru
Publikace zahrnuje stavebně historický vývoj sakrálních staveb v Ústeckém kraji v průběhu 20. století, včetně historických jevů, které měly na tento segment architektury zásadní vliv.
Dvacáté osmé číslo odborného recenzovaného časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny nabízí tentokrát poměrně užší rozptyl zaměření jednotlivých studií a recenzí knih, než bývá u netematických čísel zvykem.
From his panoramic views of Pragueto his enigmatic still lifes and reflections in the misty window of his studio, photographer Josef Sudek captured the unique spirit of the Czech capital between the 1920s and 1970s.
Kniha amerického naratologa, profesora angloamerické literatury Briana Richardsona nabízí čtenáři vhled do tzv. nepřirozené naratologie, jež se teoreticky vyrovnává s určitým druhem experimentálních, antimimetických děl.
„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými.
Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci.
