Africké květiny přinášejí širší zamyšlení nad jazzovou hudbou jako fenoménem, na němž stojí existence veškeré populární hudby. Autor připomíná také okolnosti vzniku a vývoje jazzu, rock’n’rollu a zabývá se hudební globalizací.
Josef Husák patří k předním českým představitelům subjektivního dokumentu, směru, který dnes zaujímá stále významnější pozici v současné tvůrčí fotografii.
Obrázková Bible spojuje v jedno biblické příběhy, první modlitby, rodinný rodokmen i pokroky, které dítě udělá v prvních letech svého života. Knížka je vhodná pro první seznámení s Písmem a zároveň se může stát cennou osobní památkou na křest.
Unikátní biografie světově proslulého česko-britského herce. Strhující příběh pražského herce, který se prosadil v anglosaském filmovém průmyslu tak, jako doposud nikdo z českých rodáků předním ani po něm.
Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.
Když mne ten mameluk pozoroval úplně osamoceného a bez znalosti místního jazyka, laskavě se mě ujal a vzal mě s sebou. Protože neměl stan, uložili jsme se na noc pod stromy v sadě.
Rodina je v centru zájmu několika vědních disciplín. V publikaci, která se Vám dostává do rukou, se zabývám tématem romských rodin z pohledu sociální práce.
Čtvrté vydání vychází v mimořádném Roce milosrdenství, vyhlášeném papežem Františkem. Jsme zváni, abychom o Božím milosrdenství více rozjímali, protože ono je pramenem radosti a pokoje, ale i touhy nechat se jím proměnit.
Známá teoložka zkoumá, co vlastně jsou a kde se vzaly „skutky milosrdenství“, jaké jsou jejich teologické kořeny, ale hlavně – jaké by měly být současné aplikace tradiční nauky církve, ve světle závažných výzev naší doby.
Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948-1956. Dějiny jsou politickým argumentem. Dokazuje to i aktualizace husitské tradice komunistickou mocí po únoru 1948.
Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.
Povídání čerstvého šedesátníka Michala Pavlíčka o životě, hudbě, divadle, muzikálech, filmech i seriálech, radostech i bolestech, o politice a životě veřejném, o žití ve městě i na vesnici, o ženách, mužích, dětech i vnoučatech, o zdraví i nepohodě,