Souhrnný přehled politických dějin Latinské Ameriky přináší informace o hlavních procesech a charakteristických rysech vývoje na tomto kontinentě, o jeho zvláštnostech a odlišnostech i o jeho vztahu k ostatnímu světu.
Autorovi této knihy jde o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy; o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti.
Kniha přináší vědeckou edici dosud nevydaného subjektivního cestopisu české meziválečné autorky Ludmily Bučanové, vystupující pod pseudonymem Simonetta Buonaccini (1893–1935).
Lidé odcizení sami sobě trpí v jakémsi neviditelném vězení, které je dusí. Nejsou svobodní, protože nedovolují svému pravému já, aby se projevilo. Nejednají podle toho, co skutečně cítí a co si doopravdy myslí.
Předkládaná knížka je záznamem duchovních cvičení, která pater Prieto dával ve španělském Tulebras. Kromě vlastního obsahu jsou pozoruhodná zvláště tím, že jejich vyvrcholením bylo setkání otce Prieta s Ježíšem tváří v tvář.
Belgický biskup nabízí nejen mladým čtenářům poctivou odpověď na otázku, kterou si klademe všichni. Jednoduchým jazykem uvádí do hluboké pravdy o prosebné modlitbě.
Matta el-Meskin (1919–2006), duchovní otec kláštera svatého Makaria v Egyptě, byl jednou z největších postav soudobých dějin koptské ortodoxní církve a duchovní autor známý a oceňovaný po celém světě.
Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa.
Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.
Život Johany Peřkové (1703–1745), prosté ženy původem z jihočeského Suchdolu nad Lužnicí, se vyznačoval s doslova neklidným pohybem po jihočeském regionu, ale také v Polabí a jinde.
Jubilejní dvacátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky jsme věnovali jejímu zakladateli prof. Františku Čermákovi, který se v roce 2015 dožívá významného životního jubilea a doma i ve světě je uznávanou vědeckou kapacitou.
Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci.
Autoři knihy se pokusili představit tělo jako proměnlivý historický objekt – neustále konstruovaný a rekonstruovaný fenomén, neoddělitelný od kulturního kontextu, do něhož se nositel tohoto těla zrodil, v němž žil a zemřel.
