Peter Švorc věcným způsobem popisuje jednotlivé aspekty politického, hospodářského, sociálního a kulturního života Podkarpatské Rusi, sleduje myšlenkové koncepce rusínské politické a kulturní emancipace i neklidný vývoj tohoto regionu.
Nový - oproti původnímu rozšířený a upravený soubor glos historika Bedřicha Loewensteina, kombinující "vážné s polovážným a nevážným", se obrací k těm, kteří mají rádi inteligentní a břitkou ironii.
Doc. MUDr. Jan Měšťák,CSc. se v rozhovoru s Pavlou Petrákovou Slancovou zamýšlí nad etickým a společenským rozměrem vlastního oboru, nad poptávkou současné moderní společnosti po "fyzické kráse a dokonalosti, porovnává vnímání role ženské a mužské krásy.
Druhý díl publikace Dům na skále – který nese podtitul Církev bojující, 1950 – květen 1960 – pojednává o snahách komunistického režimu podrobit si církev násilím.
V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život.
Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem.
Kniha navazující na publikaci Ženská vydrží víc než člověk, která rovněž vznikla na základě rozhovorů uskutečněných v rámci mezinárodního projektu Pamět' žen.
V doprovodu Františka Dvořáka nás čekají nevšední zážitky: poznáme nejvýznamnější, ale i opomíjená díla, vyslechneme poutavé příběhy jejich vzniku, objevíme polozapomenuté české stopy... A také můžeme najít nový, osobní vztah k umění.
Ferro se zabývá všemi koloniálními praktikami Evropanů, ale i kolonizací arabskou, tureckou či japonskou a snaží se nalézt jejich společné body i rozdíly.
Autorka sleduje dějiny evropské ženy od středověku až po dnešní dobu. Seznamuje nás se sociálním, politickým a právním postavením žen v minulosti a nepomíjí ani problematiku každodenního života a kultury.
Autor zkoumá dějiny Barmy předkoloniálního období, období britské koloniální vlády a období nezávislosti. Zabývá se také otázkami sociálního a hospodářského vývoje, kulturou a náboženstvím.
Tvůrci publikace Humanitní vědy dnes a zítra, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost.
