Střední Asie prošla pestrým historickým vývojem, během něhož vstřebávala impulzy různých kulturních vlivů a vytvořila si tak podmínky pro vznik svébytného výtvarného projevu.
Časopis, který jako svůj název zvolil jméno českého osvícenského učence, historika Ignáce Cornovy, je periodikem FF UK a České společnosti pro výzkum 18. století (ČSVOS).
Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může
existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje
ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho
úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy.
Na krátkých životopisech vybraných osobností, spojených
svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního
středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy
byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.
Důležitou událostí, jež vedla k větší
angažovanosti Spojených států v oblasti východního Středomoří a
Blízkého východu, byla již íránská krize roku 1946, mající za následek
zintenzivnění amerického zájmu o dění v Řecku a Turecku.
Práce mapuje profesní uplatnění absolventů magisterského oboru
překladatelství a tlumočnictví Ústavu translatologie Filozofické
fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Žákovské korpusy se staly významným zdrojem pro poznání
žákovského mezijazyka a významným stimulem pro různé oblasti
studia a výuky cizího, resp. druhého jazyka.
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska
pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále,
a to především ve vztahu k Číně.
Monografie Jazykové právo a slovanské jazyky je
příspěvkem Mezinárodní komise pro spisovné slovanské
jazyky pro jednání XV. Mezinárodního sjezdu slavistů v
Minsku.
