Zrcadlová publikace kolektivu autorů věnující se fenoménu těla,
smyslů a emocí v jazyce a v literatuře navazuje na obdobný
projekt Obraz člověka v jazyce / Obraz člověka v literatuře (2010).
Jak vypadalo dětství v 19. století? Jak rodiče vychovávali své děti? Jaká byla role otce a matky při výchově? Jaké byly požadavky pedagogů na výchovu dětí v rodině? Kde získávaly děti své vzdělání? Co očekávala společnost od školy?...
Kniha je postavena na detailní analýze ucelené řady knih se záznamy civilněprávních sporů obyvatel královského města Vodňan, které pokrývají období druhé poloviny 16. století.
Publikace přináší slovníkové zpracování příznakového lexika korespondence mladých lidí z přelomu 20. a 21. století. Opírá se o výběr dopisů z korpusově uloženého souboru ručně psané korespondence (KSK-dopisy), který je součástí Českého národního korpusu.
V duchu přístupu humanitních a sociálních věd publikace nejprve reflektuje stávající situaci, sleduje práci policie, kterou vnímá jako službu veřejnosti.
Kniha ve své první části shrnuje dostupné poznatky o životě Lactantia a začleňuje jeho dílo do kontextu latinské patristické literatury. Další část je věnována myšlenkovým východisků jeho teologického uvažování.
Národní galerie v Praze přináší na knižní trh originální publikaci FFFF Kupka nabízející netradiční setkání s dílem průkopníka abstraktního umění Františka Kupky.
Nový časopis, který jako svůj název zvolil jméno
českého osvícenského učence, historika Ignáce
Cornovy, je periodikem FF UK a České
společnosti pro výzkum 18. století (ČSVOS),
která soustřeďuje odborníky na období mezi léty
cca 1680 a 1820.
Kniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem.
Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou
problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí.
Kniha se snaží upozornit na významné osobnosti Německé
univerzity v Praze, vytěsňované z naší národní paměti
nacionálně-socialistickým a později i komunistickým
režimem.
Publikace se zabývá problematikou kojeneckého pláče. Cílem studie bylo zjistit, zda je vnímání kojeneckého pláče ovlivněno psychologickými charakteristikami matky.
Předkládaná kolektivní monografie završuje práci řešitelského týmu Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na výzkumu funkcí techniky při vzniku a provozování múzického díla.
Tato publikace dokládá, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace - morální obzvláště - pro dnešní českou společnost.
