Strategie kulturního managementu a kulturní politika obecně je jednou z nejvíce zanedbaných oblastí v ČR, v praktické i akademické rovině. Publikace zpracovaná předními odborníky pro Radu Evropy nabízí ověřený a přehledný úvod do problematiky.
Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954–1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti.
Od konce 19. století plnil Liberec funkci centra kulturního, hospodářského i politického života Němců v ČSR. Od počátku 20. let 20. století do roku 1945 zde působila řada vlastivědných, historických, archeologických a knihovních institucí.
V edici Jiřího Roháčka vychází další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín.
Monografie je věnována osobnostem tří lesníků, kteří získali odborné znalosti na C. k. vysoké škole zemědělské ve Vídni před rokem 1918. Osobnost a dílo tří lesníků-akademiků v dobových souvislostech.
Jako první svazek ediční řady Acta Romana Bohemica vyšla kolektivní monografie, na níž se podílelo 13 odborníků dlouhodobě zpracovávajících prameny italských a vatikánských archivů a knihoven.
Druhý svazek Estetických přednášek Jana Mukařovského zahrnuje tři autorovy uměnovědné přednášky z třicátých let 20. století, které byly dosud otištěny pouze časopisecky.
Publikace Venkovský obchod Moravy a Slezska přináší ucelený pohled na základní formy maloobchodní směny uskutečňované od 18. do první poloviny 20. století ve venkovském prostředí Moravy a Slezska.
Dmitrij Sergejevič Lichačov koncipoval svůj stručný nástin (Těkstologija. Kratkij očerk 1964) na základě textologického studia staroruské literatury, jež vyústilo v jeho velké práci Těkstologija.
Underground. Magické slovo, jež označuje podzemní kulturní a společenské aktivity v socialistickém Československu, je tématem nového čísla revue Paměť a dějiny.
