Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.
Čtyřicátý druhý svazek Studií o rukopisech (XLII, 2012) přináší článek věnovaný Martinu z Tišnova, jenž byl doposud znám jako písař rukopisů a autor latinských panegyriků.
První příspěvek posledního svazku Studií o rukopisech (XLIII, 2013) se zabývá anonymním výkladem na knihu Job a zvažuje možnost autorství Jakoubka ze Stříbra.
Kniha navazuje na předchozí publikaci Die Wiener Wochenschrift Die Zeit (1894–1904) als Mittler zwischen der Tschechischen und Wiener Moderne (Praha – Vídeň 2011).
Kniha sleduje proměnu panství kolem hradu Rožmberk nad Vltavou provedenou rodem Buquoyů kolem poloviny 19. století – krajinné úpravy, přestavbu a výzdobu sídla i vznik tzv. hradního muzea.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Odborný čtvrtletník Orientálního ústavu AV ČR věnovaný kultuře, dějinám a současnosti zemí Asie a Afriky. Spolu s články a recenzemi časopis obsahuje také literární překlady.
Poté, co se v Československu chopili moci komunisté, založil Pavel Knihař ilegální organizaci Svaz svobodných studentů, vydávající časopis Svobodný hlas. V červnu 1948 byl zatčen Státní bezpečností a surově vyslýchán v Bartolomějské.
Třiadvacáté číslo Securitas Imperii vydané u příležitosti 5. výročí existence Ústavu pro studium totalitních režimů je tematicky zaměřeno na fenomén totalitarismu, na reflexi vlády KSČ v české legislativě po roce 1989 a na historickou paměť.
Páté číslo časopisu Česká literatura (5/2013) přináší studii britského bohemisty Rajendry A. Chitnise Zbraně slabých?, objevně intepretující dílo prozaika Václava Prokůpka, stať Michaely Váchové o estetice Emanuela Rádla a recenze knih.
Druhé doplněné a podstatně rozšířené vydání knihy, vydané na podzim r. 2012, dokumentuje osudy dětí českých vlastenců zatčených v období heydrichiády. Jaký osud by jim nachystali nacisté nebýt konce války?
Česká literatura obsahuje studie Petra Voita, Michała Stefańského a Jakuba Češky. Jádrem čísla je blok materiálů, které souvisí s vyšetřováním a procesem s básníkem Jiřím Kolářem v roce 1953. Časopis uveřejňuje historickou studii Marka Suka,