Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury. První velké vzedmutí zájmu o staroseverskou látku přináší vlna evropského národního romantismu.
Geniální slovní hříčky s absolutními rýmy pro dospělé a s jejich cenzurou i pro děti. Texty básní jsou doplněny vtipnými ilustracemi známého karikaturisty Jana Hrubého.
Anglicko-český text, uvádějící baladický příběh z Valašska na motivy Bezručových básní. Próza, ukazující Valašsko první poloviny minulého století a příběhy chudého chlapce, který tam v těžké dřině vyrostl a propracoval se až na epidemika okresu.
Text Vnitřní cestopis má formu deníkových zápisů prostřídaných básněmi, barvitými sny, knižními citacemi a dalšími texty. Obsahuje zejména postřehy a dojmy z autorčina pobytu v Mexiku, které ilustruje bohatý repertoár jejích vlastních kreseb.
Dokument Marka Kopeckého o pětiletém boji s akutní leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje.
Nejmodernější metody archeologického výzkumu, vztah otce a syna, několik set let stará legenda, virtuální realita, hledání pravdy v dějinách i ve vlastním životě, stav současné české společnosti, židovství, křesťanství, politika, nenávist a láska…
Převážně panoramatické fotografie Jana Jindry inspirované tvorbou jednoho z největších básníků dvacátého století, doprovázené úryvky z básní, prózy a dopisů, přinášejí osobitý pohled na místa související s Rilkovým životem.
Ve svém románu vypráví Tilman Spengler, oscilující mezi realitou a básní, virtuózně a nesmírně zábavně příběh posedlého vědce Vogta hledajícího stopy geniality a objasňuje, kde zůstal „Leninův mozek“.