Kniha Bacon 70 vychází u příležitosti básníkových sedmdesátin. Protože je to sbírka narozeninová, jsou básnické texty řazeny proti proudu času, proti směru hodinových ručiček, antichronologicky.
Spíše než o sbírku samostatných básní se jedná o propojené příběhy, jež sice vycházejí z autorčina života, ale mají mnohem obecnější dopad. Glücková svým volným veršem a zdánlivě prostým jazykem dokáže čtenáře očarovat a probudit v něm zvědavost.
Časopis pro současnou poezii. V novém čísle časopisu Psí víno najdete původní texty slovenské básnířky Mirky Ábelové, dále verše Štěpána Hobzy, Adama Majka, Mikuláše Prokopa a Osoi Hita.
Kniha Na jedno u Šivů je básnickým deníkem z autorových dvou cest do Indie, které podnikl v letech 2005 a 2007.Záznamy Milana Libigera jsou jazykově střídmé, civilní, bez okázalého důrazu na exotiku.
Sbírka Daniely Fischerové obsahuje pětatřicet básniček pro děti, které si hrají s dětskou představivostí i s jazykem. Nabízejí řadu slovních hříček, pohrávají si i s formálními možnostmi básně a jsou plné humoru.
Rozpolcená poezie Milana Ohniska klesá do nejtemnějších hlubin lidského tělesna i duchovna a vzápětí se v triumfálním orgasmu imaginace vymršťuje vysoko nad ně.
V antologii Malé lalulá se sešli čtyři klasici německého nonsensu: Němci Christian Morgenstern a Joachim Ringelnatz a Rakušané Hans Carl Artmann a Ernst Jandl. Kniha je doplněna originální serigrafií Františka Petráka
Výbor básní v uspořádání Zdeňka Hrona volně navazující na výbor Nahé srdce/ Abych tichostí sršel (Petrkov, 2017). Kniha je doplněna výtvarnou tvorbou autora a vychází s doslovem Rudolfa Matyse, kterému je kniha věnována.
Autor předkládá čtenářům nové aforismy a verše. Je mistrem literární zkratky, a pokud se čtenář v textech přímo nepozná, jistě ocení jejich sílu. Autor navazuje na mnoho našich i světově proslulých autorů.
Strašná doba, tenhle postkomunismus. Horší o to, že je nesrovnatelně lepší, než to bylo za komunistů a přesto by někdy člověk vyletěl z kůže ponížením a bezmocností. Pokud jsou to básně, tak tedy jsou o tom pocitu.
Čtvrtá básnická sbírka Jiřího Tučka jistě zaujme čtenáře specifickým členěním veršů. Básně opěvují Giordana Bruna, život a neopomíjejí se zmínit i o smrti. Mezi další tituly, které Jiří Tuček vydal, patří oblíbený „Blues“, který vyšel již dvakrát.
Sedlmajerová vychází z češtiny k jiným jazykům, z literatury nejen k výtvarnému či zvukovému uchopení textu, od sebe přes druhého až k človšku jako druhu, k rostlinám a všemu živému.
Radek Lehkoživ je mezi domácími básníky stěží zaměnitelnou postavou. Jeho básně bylo vždy možno vnímat jako svého druhu deníkový záznam či poetickou biografii.