Pojetí nové básnické sbírky Hany Karoliny Kobulejové přináší čtenářům zkoumání nejrůznějších emocionálních a racionálních vrstev, které obklopují lidské nitro.
Zajímá Vás moderní poezie druhé poloviny 20. století a chcete poznat různorodou tvorbu 25 balkánských básníků, kteří sice psali a publikovali v socialistickém Bulharsku, ale jejichž verše vyrostly navzdory ideologickému tlaku?
Pro dnešní dobu vzácně čistá a klasická poezie postavená na verši. Pro ty, kteří mají pochybnosti o moderních poetických formách, ve kterých se někdy ztrácí to, co měli lidé na poezii rádi, může tato sbírka představovat uklidňující poetické čtení.
Autor si v názvu své nové básnické sbírky sice pohrává s erotickými konotacemi, ve skutečnosti však titulek napovídá hlavně to, že osobitý spisovatel Koláček tentokrát nabízí čtenáři tři tématicky překvapivě odlišné bloky svých veršů.
Petr Ligocký v nové básnické sbírce Popel dnů plynule navazuje na svůj debut Diagnóza (Protimluv, 2020), rozvíjí některé jeho motivy a témata jako rodina, nemoc, pomíjivost nebo odcizení v současné společnosti.
Básnické dílo Václava Honse zahrnuje přes třicet sbírek, z nichž patnáct vyšlo v posledních pěti letech v nakladatelství Radix. Pohyb pochyb je právě onou patnáctou sbírkou.
Je s podivem, že jako zdroj básnické inspirace zůstávaly numerologické příručky (na rozdíl od slangů, profesní mluvy a webových jazykových mikrosvětů) až dosud nepovšimnuty. Ivana Kašpárková si ve své knižní druhotině tento materiál přizpůsobila.
Nová básníkova kniha, už jedenáctá po dlouholeté přestávce, obsahuje i verše, jejichž slova dlouho čekala na své probuzení, na své blíženecké znamení, na svůj narozeninový kontext...
Po technické stránce nevšedně udělaná kniha přináší autorův aktuální básnický soubor, v němž Kučera preparuje jazyk, obnažuje vztahy, louhuje významy, vytyčuje prostor.
Strhující autorské výstupy, zhmotnělé už potřetí v básňovém almanachu, jejichž společným jménovatelem je dramaticky recitační divočina zvaná slam poetry.
Mnohobarevná knížka, vyslovující „prožitky a pocity“ jednotlivých barevných odstínů, a to jak v kresbách, tak ve verších. Je vlastně protestem proti všednodenní šedi, ztrátě světla, ale zároveň projevem naděje.
Koncept autorské publikace Bytosti jménem houba vyrůstá z českého fenoménu- z mykofilní orientace národa, kde se houby obecně těší široké pozornosti, počínaje jejich sběrem a konče jejich vstupem do poezie, hudby, filozofie a nakonec i do osudů lidí.
Dan Duta je básník, který kráčí svojí cestou s tím, že tato nemusí být zrovna příliš schůdná pro čtenáře a ctitele tradiční poezie. Jeho tvorbě nechybí humor a zejména notná dávka sebeironie.
Výbor zásadně dokresluje obraz Placákovy básnické osobnosti. Ten byl doposud širší veřejnosti zprostředkován sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Stranou však zůstala řada pozoruhodných textů, zveřejněných svého času v samizdatu.
Polská poezie měla a má silný sklon k reflexivitě, tak jak to dokládají C. Miłosz či Z. Herbert, nejvýznamnější představitelé této tradice v novodobé polské poezii.