Katalog k výstavě "Unikáty Svatovítského pokladu/Rozhovor se smrtí/Bohuslav Hasištejnský – básník jagellonské doby", připravený mezioborovým týmem předních českých odborníků.
Básnické překlady Jaromíra Zelenky tvoří sice nerozsáhlý, nicméně pozoruhodně soustředěný celek. Vznikaly převážně v 90. letech a jsou pendantem k Zelenkovu vlastnímu básnickému dílu, jehož jedno těžiště leží právě v této době.
Vůbec poprvé vycházejí prózy proslulého básníka J.H. Krchosvkého, které se zachovaly ve sbírkách Martina Machovce. Milovníkům Krchovského budou jeho povídky z let 1981 a 1984 připomínat a doplňovat motivy jeho básní.
Brněnský autor Ivo Odehnal vydal více než dvě desítky knih veršů. Nyní přichází s novou sbírkou, určenou především pro děti, s názvem Kozí balet. Je o zvířátkách na pomyslném kolotoči fantazie.
Děti, pojďte s námi do světa veselých básniček, které pro vás napsal Jiří Žáček. Dozvíte se spoustu nových věcí. Jakou řečí mluví zvířata, jaké by to bylo, kdybychom žili ve vodě, jak se chodí do světa a ještě mnoho dalších.
Svět se schovává za slova, za řeč, do zářečí, anebo naopak – teprve řeč dává světu život. V druhé sbírce Renaty Bulvové je od obojího a přitom dohromady: nachází jemné paradoxy každodenní, všední existence, její bezděčná kouzla, radosti i smutky.
Básnický text Miloslava Bureše se stal předlohou nejznámější kantáty Bohuslava Martinů. Nové vydání je doplněno nahrávkou Otvírání studánek v provedení dětského sboru Jitro.
Dárková fotografická publikace, která spojuje vynikající a často lehce erotické fotografie Jana Šroubka s verši Jana Velíška. Předmluvu ke knize napsal Jiří Suchý.
Antologie představuje tvorbu pětice básníků Jevgenije Kropivnického, Genricha Sapgira, Igora Cholina, Vsevoloda Někrasova a Jana Satunovského, kteří se na přelomu 50. a 60. let potkali v obci Lianozovo, jež dala jméno jejich volnému uskupení.
Útlá knížka veršů, které, psané úsporným jazykem, sdělují hluboký obsah.
Dojem z nich umocňují krásné fotografie, jež nejsou pouze ilustračním doplňkem.
Ľuboš Bendzák je tak trochu romantický vyděděnec, na němž ulpívá městská špína. Je pozorovatelem se vzácnou schopností potěžkat detail, ale dát mu i poetickou a výpovědní hodnotu.
Jiří Šotola coby autor veršů je v současnosti spíše relativizován, ne-li úplně přehlížen. Přitom jeho básnická tvorba provokuje i tím, co o ní dodnes vlastně spíš jen tušíme a co v ní na nás ještě čeká k objevení.
