V Bílé Hoře uvádí autor domácí názory a spory do širšího kontextu evropského ducha tragické epochy. Kniha proto nevychází vstříc ani jedné z ideologicky rozvášněných stran.
V listopadu 2015 uplyne od události, které se říká Bitva na Bílé hoře, tři sta devadesát pět let. Tato kniha se šířeji zabývá prakticky vším, co předcházelo této jinak z vojenského hlediska nepříliš významné šarvátce, co se seběhlo kolem ní a po ní
Tři muži a dvě ženy se sejdou jednoho dubnového víkendu roku 1982 v normandském domě na břehu Seiny. Antoine de Stermaria je malíř, Juan Larrea spisovatel a Karel Kepela divadelní režisér.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje volně na trilogii zabývající se rudým totalismem vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým událostem poválečného období vývoje české společnosti.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje
volně na trilogii zabývající se rudým totalismem
vydanou v nakladatelství Naše vojsko
v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým
událostem poválečného období vývoje české
společnosti.
Myslíte si, že znáte příběh o Bílé hoře? Když její příběh vyprávíme, můžeme si zanadávat na neschopné, rozhádané a nezodpovědné české politiky i na zákeřné cizáky. Na neschopného krále i na toho všehoschopného.
Bitva na Bílé hoře zaměstnávala a zaměstnává generace historiků. Jedna z nejproslulejších a legendami nejvíc opředených událostí českých dějin je zkoumána ze všech stran a autoři přichází stále s novými poznatky a jejich interpretacemi.
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.
Česká multikonfesní společnost se musela ve dvacátých letech 17. století, po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, během několika málo let proměnit v oficiálně jednotně katolickou zemi.
Jméno vladyky Jana Černého z Vinoře zůstávalo do nedávna prakticky neznámé. Jednalo se o nižšího šlechtice, který strávil téměř čtvrtstoletí ve službách jihočeských velmožů Rožmberků.
Životopisná monografie věnovaná Janu Varlichovi z Bubna (1570-1635), přední osobnosti stavovského povstání v letech 1618-1620 a české pobělohorské emigrace.
V jediném románu Zikmunda Wintera je zachyceno povstání roku 1618, bitva na Bílé hoře roku 1620 a také poprava českých pánů na Staroměstském náměstí roku 1621.
Katalog výstavy 1620. Cesta na Horu představuje zejména situaci Českého království od vlády Rudolfa II. do konce třicetileté války. Katalog dále kopíruje zejména témata výstavy a důraz v období 1618-1621: doba před povstáním, defenestrace, bitva, ...
Publikace je věnována v prvé řadě katolické obrazové kultuře v prostředí předbělohorské Prahy, nejvýznamnějším objednavatelům, umělcům a místům, pro něž byla malířská díla určena.
Pochybnosti o tom, co byla a nebyla bitva na Bílé hoře, o co tam šlo i jaká byla její skutečná role v dění spojeném s tehdy probíhající třicetiletou válkou.