Jako určitý pandán ke slavným, a českému čtenáři dobře známým, pamětem španělského filmového režiséra Luise Bunuela Do posledního dechu, vyšly na počátku 90. let vzpomínky jeho ženy Jeanne, vzešlé z rozhovorů s mexickou novinářkou Marisol Martín del Campo.
Devátý díl série konferenčních sborníků z řady „Korunních zemí“ je zaměřen na zemské stavy a pokusy o kodifikaci jejich vztahu k panovníkovi, který vyvrcholil schválením prvního zemského zákoníku, kodexu šlechtického práva v roce 1500.
Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu.
David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Publikace pomáhá dotvořit obraz Selznickovy bohaté kariéry.
Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.
V celkem 8 studiích autoři čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování u filmů Jana Švankmajera.
Výbor 4 analytických studií zkoumajících detailněji vybrané stránky (inspirace, scénář, holocaust) působivého snímku Alfréda Radoka z roku 1948 o osudu českých Židů během éry protektorátu, ilustrovaný na příkladu pražské rodiny Kaufmannových.
Pátý díl řady Film a dějiny se zaměřuje na film a televizi po roce 1985. Publikaci po úvodní historické kontextové studii uvozuje oddíl věnovaný u nás prakticky neznámým dějinám sovětské „filmové“ perestrojky jako předobrazu, ...
Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989.
Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).
Pronikavá studie o progresivním žánru tanečního filmu (Screen Dance), která zkoumá jak jeho vývoj a historii, tak i samotné základy spojení obou uměleckých odvětví s odlišnými výrazovými prostředky a roli těla jako zprostředkovatele významů.
