Výsledek pro: Co je nového v participaci

Co se děje na hudební scéně 21. století. Kniha Co je nového v hudbě přibližuje čas silných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století.

Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?

Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.

Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie?

Víme toho o sobě díky všudypřítomné psychologii víc? Slyšeli jste už, že hmotné statky se štěstím nesouvisejí? Nebo že děti, které mají ve čtyřech letech sebedisciplínu, budou v životě úspěšnější?

Proč nemůžeme zrušit tvrdé a měkké y/i? Co se stane, když se změní pravidla psaní velkých a malých písmen? Jak vypadá lingvistická analýza pokrmu kung-pao? Odpovědi nejen na takovéto otázky přináší nová kniha Dana Faltýnka.

Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.

Mediální krajina 21. století, v době online žurnalistiky, informačního přehlcení, dezinformací, sociálních sítí a virtuální reality.

Aktuální myšlení o počítačových hrách jako kulturním fenoménu. Seriózní výzkum počítačových her, chápaných už ne pouze jako společenská hrozba, ale primárně jako nový kulturní fenomén, se zrodil v posledních patnácti letech.

Roboti, drony a různý software se z laboratoří přesouvají do běžného života. Již dnes řeší automatizované systémy řadu úkolů lépe než lidé, ale také dělají z lidského hlediska nepředstavitelné chyby. Sebere nám umělá inteligence práci?

Futuristické vize předpokládaly, že rozvoj technologií každému z nás umožní v práci trávit méně času. I když se kolem nás změnilo mnoho, nejběžnějším modelem vztahů na pracovišti zůstává hierarchie nadřízený–podřízený.

Řídit se heslem ‚Co je v domě…? Pro třiatřicetiletou Martu žádný problém. S nejbližším spolupracovníkem si nepadla do oka už v den nástupu do nového zaměstnání, a navíc má dlouholetý vztah s Milošem.