Zkušený lovec záhad Otomar Dvořák se tentokrát vydal na vrcholy hor, aby tam hledal sídla tajemných démonických vládců. Snad jsou to potomci pohanských božstev, snad zosobnění nelítostných přírodních sil…
Kniha vysvětluje základní principy demokratické veřejné služby a popisuje její další nejvýznamnější prvky, které jsou sice známé, ale často nejsou všechny uplatňovány.
Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.
Autor se zabývá vztahem demokracie a republikánství a vztahem demokracie a liberalismu, srovnáním demokracie antické (řecké) a novodobé, vztahem svobody a práva, svobodou a rovností, společensko-smluvními teoriemi a řadou dalších aspektů.
Kniha nabízí analytický pohled na fungování současných demokracií z perspektivy důvěry. V rámci demokratického systému vymezuje tři základní kanály důvěry: systémovou důvěru, tedy legitimitu režimu, důvěru v instituce a obecnou důvěru vůči druhým lidem.
Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku.
Jaká jsou ohrožení, kterým dnes čelí demokracie v Česku, Evropě a ve světě? Odpovědi na tuto otázku hledá tým předních českých odborníků. Při zkoumání projevů krize demokracie se soustředí nejen na Českou republiku, ale i na další státy, jež v posledních desetiletích prošly obdobným vývojem.
Kniha je souborem 29 kapitol napsaných 34 autory a autorkami, kteří působí na českých politologických, popř. oborově spřízněných pracovištích. Jejich příspěvky tvoří souhrn toho, jakými otázkami se soudobá česká politická věda zabývá.
Monografie s předmluvou profesorky sociologie a bývalé slovenské premiérky Ivety Radičové přináší v českém prostředí unikátní syntetický přehled a také analýzu různých modelů a teorií demokracie především z 20. a počátku 21. století.
Podle údajů mezinárodních organizací je pouze zhruba třetina států světa hodnocena jako demokratická, přičemž podíl nedemokratických zemí se v posledním desetiletí zvyšuje. Cílem této knihy je pokus o přispění k diskusi na téma „ústavní demokracie“.
Říká se, že když hodíte žábu do vařící vody, pokusí se vyskočit. Pokud vodu postupně zahříváte, žába si toho nevšimne a nakonec se uvaří. Něco podobného se děje v české politice.
Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.
? Předestřené a jiné otázky jsou zkoumány fenomenologicky, kriticko-hermeneuticky, empiricko-analyticky, historicky, teologicky i volnou esejistickou úvahou.