Kniha, založená na rozhovorech o práci, v níž promlouvá deset konkrétních mužů a žen. Jsou to příběhy zdánlivě obyčejné, v bližším detailu však ukazují překvapivé lidské osudy a skrze ně konkrétní podoby současné práce.
Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se
již záhy po vzniku republiky stala značkou,
jakýmsi národním brandem, magickou formulí,
něčím, co mělo platnost mytického symbolu.
Ruské dilema je souborem esejů, jež nejsou systematickým výkladem dějin ruské literatury 20. století, ale spíše zamyšlením nad osudy postav ruského kulturního dění v době, kdy zlo bylo legitimní součástí společnosti.
18. svazkem Edice Revolver Revue je Deník 1955 hudebního skladatele Jana Rychlíka (1916—1964). Deník tvoří nedlouhé hloubavé záznamy, jež nese skeptická plebejská stylizace a všudypřítomná osvobodivá ironie.
25. února roku 1948 podepsal prezident Edvard Beneš na Pražském hradě „Pamětní zápis“ o právním postavení svého soukromého archivu. Svou formou, obsahem i záměrem měl Pamětní zápis charakter prezidentovi závěti...
Kniha o Františku Topiči (1858-1941) uzavírá ediční řadu, která mapuje historii a výstavní činnost Topičova domu a salonu, nejstarší soukromé galerie v Praze. Zároveň se jedná také o první monografické dílo věnující se osobě Františka Topiče.
Druhé vydání zápisků o Vladimírovi Boudníkovi, které jsou velice cenné především pro svou faktografičnost a nestrojenou, nestylizovanou autentičnost výpovědí.
Bibliografie Edvarda Beneše eviduje jednak početné samostatné publikace, jež se vztahují k osobnosti našeho druhého prezidenta, jednak všechny od roku 1936 vydané samostatné publikace, jejichž autorem nebo spoluautorem je Edvard Beneš.
V této bilanční knize se prezident ohlíží za posledními dvěma desetiletími vývoje naší společnosti a podrobuje důkladné analýze průběh ekonomické a politické transformace Československa, resp. České republiky od pádu komunismu v roce 1989 po současnost.
V prvých kapitolách zaznamenává autor poměrně stručně Dubčekovu roli jako vůdčí osobnosti Pražského jara 1968. V následujících kapitolách líčí jeho život a zápas v opozičním hnutí proti normalizačnímu režimu G. Husáka.
Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850-1937) a A. Švehly (1873-1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa.
Kniha historika a novináře Petra Zídka popisuje osudy i soukromý život 33 manželek českých a československých premiérů od roku 1918 po naši současnost.
Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988),
privilegovaného úředníka československé
exilové vlády v Londýně, zachycují počátky
odboje v Paříži od března 1939, evakuaci
z Francie v létě 1940 a život ve válečném
Londýně až do dubna 1945.
